K vážnějšímu případu došlo v prvním červencovém týdnu v Meziměstí. Chlapce kousla zmije do ruky. Hoch měl na jed velmi silnou reakci. Život chlapce se podařilo zachránit, na ruce mu ale zůstane dlouhá jizva. Lékaři mu končetinu totiž museli rozříznout a rány vyčistit od jedu.

Oči zmiji prozradí

Zmiji obecnou mohou lidé snadno zaměnit s nejedovatou užovkou hladkou, která má podobnou kresbu. Ta je totiž u zmijích samic méně nápadná. Samice mají navíc stejně jako tyto užovky nahnědlou barvu. Klikatící se čára na hřbetě je ale typická pouze pro zmiji, kresba samců je výraznější.

Pokud si stále nejste jisti, se kterým hadem jste se setkali, podívejte se mu do očí. Zmije mají úzké štěrbinovité zornice, zorničky užovky jsou kulaté.

Počty uštknutí člověka zmijí obecnou mají v posledních letech vzrůstající charakter. Stojí za tím pravděpodobně horké a suché počasí, které mají zmije v oblibě. Od začátku letošního roku eviduje Toxikologické informační středisko třicítku případů uštknutí, což je o třetinu více než loni. Za posledních třicet let však nikdo na jeho následky nezemřel.

„Uštknutí zmijí obecnou není v České republice příliš časté. Dochází k němu v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená vždy intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány,“ informoval vedoucí lékař Toxinologického centra Jiří Valenta.

Podle něj v registrovaných případech dochází k celkovým příznakům intoxikace jedem asi v 25 procentech případů a k lokálním postižením bez celkových příznaků u poloviny případů. Ve čtvrtině případů jde o takzvané suché kousnutí bez jakýchkoli projevů, tedy kousnutí bez vypuštění jedu.

K veterináři ihned 

Ohroženi jsou zejména turisté vydávající se do přírody, kteří mohou na zmiji omylem šlápnout. Nebezpečí pak hrozí i v případě, že s sebou na procházce mají psy navolno, kteří mohou hada dráždit. Zmije je plachá a dříve, než na ni člověk narazí, odplazí se do bezpečí. V případě ohrožení však útočí.

Pomoc při uštknutí

V případě uštknutí člověka zmijí je vhodné postiženou končetinu znehybnit. Pohyb totiž zbytečně zvýší vstřebávání jedu do krve. Vhodná je volnější bandáž končetiny. Chladný obklad zpomalí vstřebávání jedu a zmírní otok. Pokud je k dispozici dezinfekce a sterilní překrytí místa kousnutí, je dobré je použít. Jed se nemá vysávat, rána by se ani neměla vyplachovat. Při rozvoji známek intoxikace je potřeba přivolat záchrannou službu.

Pokud zmije psa kousne, hada si majitel pak vůbec nemusí všimnout, protože se po útoku zmije okamžitě odplazí. Je třeba však pozorovat chování psa, který se po kousnutí lekne, uskočí, případně vyštěkne. Místo vkusu psa bolí, není tedy problematické jej najít. Měkké tkáně začnou na jed rychle reagovat, objeví se zarudnutí či otok. Kousnutí zmijí je nebezpečné především pro malá plemena, štěňata nebo psí seniory. Mohou následovat závažné reakce jako zvracení, ztížené dýchání, svalová slabost nebo křeče až kolaps.

Veterinářka Markéta Grešíková se ve své ordinaci v Děčíně letos s případem hadího uštknutí setkala. Šlo o jinak zdravého velkého psa, vše tedy dopadlo dobře. „Určitě ihned zavolejte veterináře. Je potřeba udělat krevní testy, zkontrolovat krevní tlak a podobně,“ radí v ordinaci majitelům zvířete, které kousne zmije.