Kaštany a žaludy pomáhají zvěři překonat nedostatek přirozené potravy. Ten letos přišel mnohem dříve než s prvním sněhem. Zvěř trpí nouzí od suchého léta. „Kvůli tomu je hubenější a na zimu hůře připravená, než by měla být,“ vysvětluje mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Waic.

Myslivecká sdružení, která zvěři v zimě pomáhají překonat hlad přikrmováním, se stejně jako zemědělci potýkají s nedostatkem zásob. Potrava se hůře shání a je dražší. Nejvíce postrádají myslivci seno. „V podstatě za něj není náhrada,“ doplňuje Waic.

Lesní zvěři proto ještě více než v minulých letech pomohou sbírky kaštanů a žaludů, které tradičně pořádají školy a zájmová zařízení. „Sebrané plody hrají důležitou roli, obsahují výživné látky, které zvěř potřebuje mimo jiné k růstu paroží,“ říká Vlastimil Waic.

Sběr pořádá mnoho let i chomutovský Domeček. „Letos děti s rodiči donesly 1600 kilogramů,“ vypočítává ředitel zařízení Milan Märc. Množství nasbírali za necelý měsíc a půl. Zásoby si odveze myslivecké sdružení do Krušných hor, které Domečku za krmivo nejen platí, ale věnuje mu i třeba větve a další přírodní materiál, který se využije v kroužcích.

Ilustrační fotoI přesto, že nejlepší sběrače čeká odměna, se podle ředitele Märce zájem o sběr kaštanů mezi dětmi ztrácí. „Každý rok nasbíráme tak o sto kilo méně než ten předchozí. U dětí ten zájem opadává, to nadšení tam začíná chybět,“ myslí si ředitel.

Menší výtěžky sbírky ale neovlivňuje jen neochota dětí ohýbat hřbet. Někde zasáhla příroda. „Akce jsme vždycky dělávali, ale letos by byl sběr složitý. Urodilo se jich málo, jednak kvůli suchu a také kvůli nákaze,“ vysvětluje ředitel základní školy Komenského alej v Žatci Zdeněk Srp. Stromy napadla klíněnka.

Také kaštanů je málo

Sucho pocítili i sběrači z 1. základní školy Svážná v Mostě. „Sbírali jsme do konce října, ale bylo jich málo. Kvůli suchu. Přitom před čtyřmi lety se urodilo tolik kaštanů, že z lesů nalákaly do areálu školy divočáky,“ vzpomíná ředitelka Jana Nachtigalová. Přesto ale může být mostecká škola spokojená. „29 žákům se povedlo nasbírat osm set kilo,“ doplňuje Nachtigalová. Vítěz, který nasbíral sám přes metrák, dostal od školy odměnu.

Pokud se rozhodnete přilepšit zvěři i vy, u myslivců a lesníků máte dveře otevřené. Nepodnikejte ale raději nic na vlastní pěst. Přikrmování má svá vlastní pravidla a vysypaná taška pečiva či ovoce v lese na jedné hromadě více uškodí, než pomůže. 

„V každém případě je nutné se s místním mysliveckým spolkem domluvit. Pokud by někdo chtěl nabídnout krmivo, zvěř nejvíce ocení právě seno, kaštany, žaludy, dále třeba dužnaté krmivo, jablka, mrkev či řepu,“ uzavírá Vlastimil Waic.