Podle Českého telekomunikačního úřadu je z pohledu zákona vše v pořádku, provozovatelé jednotlivých multiplexů splňují zákonné požadavky na pokrytí.

Špatný televizní signál trápí velkou část Šluknovského výběžku. „Problémy s televizním i rozhlasovým signálem máme v Krásné Lípě. Podobné poznatky mám i od dalších kolegů starostů z regionu Šluknovska. Konkrétně z Horního Podluží, Dolního Podluží, Jiřetína pod Jedlovou, Chřibské, Dolní Poustevny a Vilémova,“ vyjmenovává problémová místa starosta Krásné Lípy a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska (SPRŠ) Jan Kolář. V Lípě přitom nemají problémy s televizním signálem jen v okrajových částech města, ale i přímo na náměstí.

SPRŠ se proto obrátilo na Český telekomunikační úřad (ČTÚ), jeho předseda ale příliš velkou naději na zlepšení současné situace lidem ze Šluknovska nedal. „Podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je pro tyto sítě, resp. držitelům licencí jimi šířených programů, stanoveno, že mají být dostupné alespoň pro 70 % obyvatel České republiky. Provozovatelé těchto vysílacích sítí tuto podmínku splňují, dokonce ji značně překračují,“ uvedl předseda ČTÚ Marek Ebert.

Podle odborníků současné problémy plynou z oslabení výkonu vysílačů, zrušení některých dokrývačů a změny způsobu vysílání. „Určitě to souvisí s příchodem LTE, pro které bylo nutné uvolnit některé frekvence televizního vysílání. Jejich základnové stanice mohou rušit televizní signál. Navíc kdysi fungovaly vykrývače, které pokrývaly místa bez signálu, a ty se s nástupem DVB vypnuly, například v Dolní Poustevně, Mikulášovicích nebo na Jedlové. Z Jedlové vysílá už jen ČT, aby splnili vykrytí veřejnoprávní televize,“ říká Karel Gombašan, který se stará o televizní antény od Rumburku až po Dolní Poustevnu.

Problém je také ve způsobu vysílání. Například v sousedním Německu vysílají vertikálně, tedy mají antény otočené o 90 stupňů. Takový způsob je podle Gombašana výhodnější právě pro členité regiony, jako je Šluknovsko.Řešením by na některých místech mohlo být zvýšení výkonu vysílačů na Bukové hoře nebo na Ještědu. To ale naráží na to, že je Šluknovsko ze tří stran obklopené Německem, nedaleko je navíc ještě Polsko. „Rozdílný vysílací výkon vysílacích sítí 21, 22 a 23 z vysílače Buková hora je dán výsledky mezinárodní kmitočtové koordinace. Na jejich základě mají jednotlivé technické parametry rádiových kanálů různá omezení, vycházející z požadavků okolních států, které využívají na svém území stejné rádiové kanály,“ vysvětluje Ebert.

Omezující parametry jsou stanoveny v návaznosti na míru negativního ovlivnění zahraničního území vysílaným signálem a závisí především na umístění vysílače, jeho výšce, vzdálenosti od státních hranic, okolním terénu a vzdálenosti zahraničního vysílače využívajícího stejný rádiový kanál.

Předseda ČTÚ zároveň doporučuje obrátit se v případě nedostatečného pokrytí na jednotlivé provozovatele multiplexů, případně přímo na televizní stanice, jejichž vysílání se prostřednictvím jednotlivých multiplexů k divákům dostává. Jednotlivé stanice mají uzavřeny smlouvy s provozovateli sítě, kteří jim garantují pokrytí. „Pokud se dozvíme z podnětu diváků o nedostatečném pokrytí některé oblasti, žádáme provozovatele sítě o prověření situace kontrolním měřením na místě,“ říká ředitel televizní techniky televizní skupiny Prima Patrik Slavík.

Podle zjištěných výsledků měření pak mohou nastat různé scénáře. Pokud se jedná o rušení z cizího zdroje, takové šetření potom podléhá ČTÚ. „Nebo může jít o území, které skutečně není pokryto signálem z pozemního vysílače. Potom je na provozovateli sítě prověření možného technologického řešení situace a návrh nápravy,“ dodává Slavík.