Želvy podlouhlé získala zoo od soukromého chovatele, kajmanky supí pochází z Inspekcí životního prostředí zadržené nelegální zásilky. „Námi chovaní jedinci obou druhů jsou ještě mláďata vážící jen několik desítek gramů, zatím jsou proto chovány v zázemí, ale i přesto je návštěvníci mohou vidět. Najdou je v místnosti veterinární ošetřovny, do které lze nahlédnout oknem zadní strany správní budovy,“ sdělil vrchní chovatel zoo Petr Haberland.

Želva podlouhlá je želvou suchozemskou. Ve volné přírodě se vyskytuje v Jihovýchodní Asii. „Je to typický obyvatel přízemního patra tropického pralesa. Žije tedy spíše v přítmí a nevyžaduje tolik slunečního svitu, jako želvy ze Středomoří, které se velmi často chovají jako domácí mazlíčci. Živí se zelenou potravou, houbami, spadaným ovocem, ale nepohrdne ani živočišnou složkou v podobě plžů nebo žížal,“ vysvětlil chovatel.

Želvy podlouhlé v děčínské zoo.Želvy podlouhlé v děčínské zoo.Zdroj: Zoo Děčín

Želva podlouhlá je jedním z nejkonzumovanějších želvích druhů v Číně. Nejen kvůli jejímu údajně chutnému masu, ale také kvůli tomu, že dle tamní medicíny má rozemletý prášek z krunýřů afrodisiakální účinky. "Jde proto o kriticky ohrožený druh," doplnila mluvčí zoo Alena Houšková. Želva podlouhlá dorůstá přibližně 30 centimetrů a váha se v dospělosti pohybuje mezi 3 – 3,5 kg.

Kajmanka supí je na rozdíl od želvy podlouhlé želvou vodní. Ve volné přírodě obývá řeky a mokřady jihovýchodní části USA, zejména řeku Mississippi. „Jde o největší sladkovodní želvu světa. Největší jedinci mohou mít krunýř dlouhý až 80 centimetrů a mohou vážit více než 100 kilogramů. Je to predátor, který dokáže ulovit nejrůznější kořist. Mláďata žerou vodní plže, korýše, ryby a obojživelníky, dospělci jsou schopni chytit a pozřít i velké vodní ptáky, savce, hady a jiné druhy želv,“ informoval Haberland.

Sambar skvrnitý v děčínské zoo.
FOTO: V děčínské zoo se narodilo další mládě u vzácných jelínků z Filipín

Číhá-li kajmanka pod vodou na kořist, otevře do široka čelisti a mezi nimi pohybuje červeně zbarveným jazykem. Ten totiž připomíná červa, a je tak výborným vnadidlem pro ryby. Jakmile ryba lapne po domnělé kořisti, želva sklapne čelisti a kořist pozře. "V čelistech má kajmanka takovou sílu, že je schopna člověku bez problému ukousnout prst," dodala mluvčí zoo.