close Deník na návštěvě info Zdroj: Deník zoom_in Deník na návštěvě Stejně jako Panská skála, i Zlatý vrch vděčí za svou odhalenou krásu těžařům, i zde totiž byl původně lom. Kámen se zde těžil od roku 1870 do roku 1940, kdy byla lokalita poprvé chráněna zákonem. Přesto zde ale byla těžba ještě do konce války obnovena. Definitivně těžba skončila v roce 1973. Podruhé byl Zlatý vrch vyhlášen chráněným územím v roce 1964, později byl prohlášen národní přírodní památkou. Čedičové sloupy ze Zlatého vrchu se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.

Masiv se skládá ze tří částí. Vrchní ve tvaru "čepice" je tvořena sklovitým olivinickým čedičem, její nepravidelné sloupce svědčí o tom, že k tuhnutí došlo rychleji. Podložní část je tvořena dlouhými sloupci olivinického čediče, které mohly vzniknout pouze v prostředí s pomalým ochlazováním magmatu a s tepelnými gradienty nijak nerušenými okolními vlivy. Podložní část (v severní části lomu) je tvořená nefelinickým bazanitem.

Také Zlatý vrch přilákal zájem filmařů. Režisérka Jitka Rudolfová jej předloni proměnila v pohádce Hodinářův učeň v horu, nad kterou Slunce nezapadá.