Do posledního místečka byla zaplněna v pátek smuteční síň v České Kamenici. Mezi smutečními hosty nechyběla řada jeho lékařských kolegů nejen z České Kamenice, ale i z Děčína.

„Zcela bez nadsázky, se skromností jemu vlastní, nezbývá než konstatovat, že by se snad v České Kamenici a jejím okolí nenašla rodina, do níž by díky své profesi nezasáhl a kde by nezanechal svou stopu. Primář Randa byl známý svojí důsledností – ovšem aniž by ze zřetele ztrácel lidství a humánní rozměr konkrétního života," zaznělo mimo jiné ve smuteční řeči, která podrobně zmapovala lékařův bohatý život.

Naplněný život

Miloslav Randa se narodil 
3. listopadu 1924 v Dolním Smokovci na Slovensku. Po základní škole vystudoval gymnázium v Kežmaroku, maturoval ale již na gymnáziu v Praze. Během války byl Randa totálně nasazený 
v Mnichově, po válce pak vystudoval lékařskou fakultu University Karlovy. Jeho prvním působištěm bylo Vysoké nad Jizerou, po vojně však nastoupil na chirurgické oddělení českokamenické nemocnice, kde setrval až od svého odchodu do důchodu
v roce 1993.

Během své lékařské praxe provedl doktor Randa více než 11 tisíc velkých operací, 
o všech si vedl pečlivou statistiku. Podle záznamů tak odoperoval například 1 797 žlučníků a 1 220 apendixů.

Slavný případ

Když se Miloslav Randa stal 
v roce 1971 primářem 
v českokamenické nemocnici, zdaleka ještě netušil, že se k němu a jeho kolegům za necelý rok budou upínat zraky
z velké části Evropy. Právě 
v této malé nemocnici totiž skončila po pádu letadla letuška Vesna Vulovič – jediná, která katastrofu přežila.

Do nemocnice v České Kamenici ji přivezla sanitka 
v kritickém stavu. Během pádu utrpěla řadu zlomenin – zlomené měla obě ruce i nohy, páteř i lebku. Přežila dokonce klinickou smrt. Primář Randa jugoslávskou letušku zachránil správnou diagnózou a následnou léčbou. Za záchranu života zůstala Vesna Vulovič primáři Randovi vděčná a vždy neopomněla zmínit, že se v České Kamenici podruhé narodila.

Primář Miloslav Randa patřil k největším osobnostem poválečné historie města Česká Kamenice. U příležitosti jeho 80. narozenin mu bylo uděleno čestné občanství města. Vysoký počet jeho bývalých kolegů, přátel a pacientů, kteří ho doprovodili na jeho poslední cestě, jen dokazuje, jak moc si ho lidé vážili.

Pád letadla

Jugoslávské letadlo Douglas DC_9 bylo 26. ledna 1972 na cestě ze Stockholmu přes Kodaň a Záhřeb do Bělehradu.
Podle oficiálních výsledků vyšetřování stál za pádem jugoslávského letadla výbuch na palubě první třídy. I přes oficiální závěry několika vyšetřujících institucí nejen z Československa, ale i z Jugoslávie se poměrně často objevují konspirační teorie mluvící o tom, že za pádem letadla stála československá protiletecká obrana.

Ty ale letecké úřady vytrvale odmítají s poukazem na oficiální vyšetřování. Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu.

Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka.