Zákazníci v obchodech v posledních dnech nevěří svým očím. Za kus salátové okurky, který stál pár korun, jich nyní musí zaplatit pětatřicet. Kilo papriky je může stát až dvojnásobek této částky a cenovkami s mnohem vyšším číslem než dosud je „vítají“ i regály s květákem či petrželí. Důvod?

„Ve většině případů jde o přímou reakci na extrémní počasí. V tomto případě na ničivou bouři Gloria, která zasáhla pěstitelské oblasti jižní Evropy,“ řekla Deníku Alice Kouřilová ze Zelinářské unie Čech a Moravy. „Reakce obchodníků a řetězců bývá v těchto situacích okamžitá. A zákazníci její důsledky poznají na rostoucí ceně,“ uvedla.

Drahota zůstane

Zelenina - Infografika„V zelenině jsme nejméně soběstační ze všech základních druhů potravin,“ řekl zemědělský analytik Petr Havel. Protože čeští pěstitelé zeleniny dokážou pokrýt jen třetinu domácí spotřeby, vychází částka, kterou tuzemský zákazník zaplatí, z ceny zahraniční produkce. S návratem na původní hladinu tak nelze počítat dříve než za čtvrt roku.

„Obávám se, že tyhle vysoké ceny vydrží minimálně do půlky jara, než se objeví první várky z mírnějšího klimatu,“ řekl Deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Dneska není jiná varianta. Ze zámoří se to vozit nedá, všichni proto spoléhali na Španělsko. Dokud se ale neudělá tepleji i více na sever, tak není odkud brát,“ tvrdí.

Chce to skleníky

Čeští pěstitelé se proto snaží rozšířit skleníky, kde lze zeleninu pěstovat celoročně. Rajčata se v Česku v roce 2018 sklízela z 926 hektarů. Loni podle Situační a výhledové zprávy o zelenině, kterou v prosinci vydalo ministerstvo zemědělství, byla výměra krytých ploch pro pěstování rajčat 60 hektarů.

„Je jisté, že pěstitelé, kteří budou chtít i v dlouhodobějším výhledu uspět na trhu se zeleninou, se budou muset přizpůsobit zákazníkovi a investovat do moderních technologií,“ stojí v ministerské zprávě. Podle Havla ovšem skleníky vyžadují velké investice, které pěstitelé musí promítnout do ceny svého zboží. Lidé by proto stejně museli být ochotni nakupovat dražší zboží.

Čeští pěstitelé si stěžují, že lidé často dávají přednost zahraničnímu zboží před domácím i v sezoně, kdy jsou schopni uspokojit jejich poptávku. „Snažíme se upozorňovat na to, že tyto dovozy jsou zbytečné a že ekologická zátěž při dopravě mrkve, zelí nebo dalších ‚domácích‘ druhů je zbytečná,“ konstatovala Kouřilová. „Ostatně cena, za kterou prodávají naši pěstitelé, je významně, často i více než o polovinu nižší, než koncová cena pro zákazníka,“ dodala.