Z Ústecka je to blízko do Prahy i Německa, kde bývají lepší pracovní podmínky. Zdravotnice z východní Evropy o práci na severu Čech sice podle lidí z branže jistý zájem mají. Ale pro fungování na specializovaných odděleních nejsou kvůli nedostatku vzdělání anebo kvůli jazykové bariéře vhodné. Hovoří se však i o dlouhodobých systémových brzdách, které za věcí stojí. Problém tkví už v zbytečně natahovaném studiu.

Například úplné vzdělávání zcela samostatné sestry v intenzivní medicíně trvá neuvěřitelných 12 let. A to je sestra po škole sice již vzdělaná, ale ne zaučená. Čeká ji tak ještě minimálně 1 rok adaptace na pracovišti. „Délka studia je neúměrná pracovním požadavkům na sestru i jejich následné mzdě,“ je přesvědčena Hana Oliva, vrchní sestra ústecké Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM).

Primář této kliniky Josef Škola upozorňuje, že plnohodnotné vzdělání sestry trvá podobně dlouho jako lékaře. „Přitom na objem informací je to velký nepoměr,“ dodává Škola. Deficit tvrdě dopadá především na sestry, které vydržely. Systém zdravotní péče se prý dosud nezhroutil jen díky enormnímu množství jejich přesčasů. Pracují dokonce dvakrát navíc – mají mnoho hodin nad legální rámec i víc pacientů na starosti.

České zdravotnictví tak podle profesionálů funguje díky osobnímu nasazení a obětem řady zdravotníků. „Systém ale nemůže být založen na obětavosti,“ je přesvědčen přednosta KAPIM Vladimír Černý. Ten nedávno krátce působil na ministerstvu zdravotnictví. Toto téma tam podle něj na stole je, ale spolu s mnoha dalšími. A není prioritou. Naděje vkládá spíš do nově vedeného Institutu pro další vzdělávání lékařů.

Z jednoho maratonu do druhého 

Že Česká republika relativně se ctí zvládla i zatím nejtěžší vlnu pandemie, kdy se na několika málo stanicích kumulovaly nejtěžší případy s covidem, ústečtí zdravotníci přikládají i ještě většímu nasazení sester. Statistiky k tomu hovoří drtivě. Před koronavirem byli jen na KAPIM, která byla hlavním motorem intenzivní covidové medicíny pro celý Ústecký kraj, na alarmujícím stavu -42 úvazků.

Během pandemie odešly z KAPIM překvapivě jen tři sestry. Zbývající, pokud mají psychické problémy, můžou využít stálé nabídky nemocnice. Ta dlouhodobě spolupracuje s klinickým psychologem. Ten na jednotlivých odděleních vyhledává potenciálně zranitelné zdravotníky, pokud se mu sami nepřihlásí, a snaží se je podpořit. Aby si z přemíry práce neodnesli trvalé následky a zároveň neopustili zaměstnání.

Zdálo by se, že si sestry poslední dva tři měsíce po odeznění nejtěžší fáze epidemie koronaviru v Česku oddechly. Ale přinejmenším v Masarykově nemocnici to prý neplatí. Zdejší personál totiž jen z jednoho maratonu přeskočil na další – snaží se tu dohnat všechny operace, které se musely odložit kvůli maximálnímu soustředění na boj s covidem. „Nemocnice jede na plné obrátky,“ potvrdil Škola.