Dělali jsme generální úklid, na který není jinak moc času. Přitom na zámku se může uklízet prakticky denně. Pustili jsme se do úprav zahrad, opravili jsme bazén v zámecké zahradě. Vyčistili jsme nádvoří, kde jsme vytrhali všechnu trávu mezi kostkami. A hlavně jsme obměňovali expozice,“ popisuje kastelán Státního zámku v Benešově nad Ploučnicí Zdeněk Henig karanténní dobu.
Benešovský zámek se zapojil do projektu Národního památkového ústavu Valdštejnové – lvi ve službách císařů. Co mohou lidé na vašem zámku v rámci tohoto projektu vidět?
Na našem zámku bude výstava zaměřená na Karla Ferdinanda z Valdštejna, kterému patřil v 17. století Dolní zámek. Výstava se bude věnovat jak celému rodu Valdštejnů, tak i potomkům Karla Ferdinanda. Chystáme také noční prohlídky, které živými obrazy za účasti herců přiblíží život Valdštejnů. Na ty bude zaměřena také tradiční Hradozámecká noc.
Zdeněk Henig
Kastelán Státního zámku Benešov nad Ploučnicí. V rámci projektu Valdštejnové – lvi ve službách císařů připravuje program nejen na benešovském zámku, ale také výstavu v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci v Praze.
Kdo byl Karel Ferdinand z Valdštejna?
Byla to velmi významná osobnost, která byla především jako diplomat ve službách tří císařů. Zajišťoval určité smlouvy mezi panovníky jiných zemí a naším císařem. Zúčastnil se řady diplomatických cest, byl vyslancem vídeňského dvora v Londýně. Byl také spojen s velmi zámožným rodem Harrachů.
Ze školy všichni známe Albrechta z Valdštejna. To ale asi nebyl jediný významný Valdštejn, který by stál za pozornost. Je to tak?
Přesně tak, z tohoto rodu pocházela velká řada významných osobností. Jen namátkou: Jan Bedřich, který byl pražským arcibiskupem, papežovým komorníkem a velmistrem řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Maxmilián z Valdštejna vyženil Duchcov, které se stal jejich sídelním zámkem. Emanuel z Valdštejna byl litoměřickým biskupem a založil předchůdkyni dnešní Akademie věd. Karel Ferdinand dojednával smlouvu s polským králem, díky čemuž přišli polští vojáci na pomoc Vídni a porazili společně Turky. Ale je pravda, že do 16. století byli Valdštejnové bezvýznamným rodem, který měl hodně členů a tím pádem rozdrobený majetek. Největší majetek nashromáždil Adam z Valdštejna, což byl strýc známého Albrechta. Ten se díky strýci Adamovi dostal do povědomí císaře. Adam byl jediným, koho si Albrecht skutečně vážil. Adamova syna Maxmiliána pak ustanovil svým univerzálním dědicem. Právě od Albrechta byli všichni Valdštejnové ve službách císařů, vždy na vyšších postech. Byli to rádcové nebo komorníci. Ve znaku měli lvici a později lva. Proto Valdštejnové – lvi ve službách císařů.
Kde se na české scéně vzali Valdštejnové?
Pochází z rodu Markvarticů. Z nich pochází například páni z Michalovic, Vartneberkové nebo právě Valdštejnové, jejichž jméno je odvozeno od stejnojmenného hradu. Prvním Valdštejnem pak byl Zdeněk z Valdštejna, jehož dědečkem byl děčínský purkrabí Markvart z Března. Následně se velmi dělili. Brtnická větev vymřela, dobrovnická větev vymřela. Nakonec zůstaly jen dvě hlavní větve. Do dnešních dnů přežila pouze jediná větev, duchcovská.
Kvůli koronavirovým opatřením jste benešovský zámek otevřeli až 25. května, o téměř tři měsíce později než běžně. Našli si k vám již lidé cestu?
Zatím k nám přišlo přibližně čtyřicet návštěvníků, což je velice slabé. Obzvlášť pokud to porovnám s jinými lety, kdy jsme měli 100 až 200 návštěvníků denně. Ale začíná se to zlepšovat. Dokonce si návštěvníci začínají již kupovat online vstupenky.
Jaká máte v souvislosti s koronavirem opatření nebo omezení?
Zatím máme otevřený jen Horní zámek, protože v Dolním zámku nebo Wolfově paláci jsou místnosti tak malé, že bychom nebyli schopni dodržet maximální počty návštěvníků v jedné skupině. Do Horního zámku jich může najednou přijít devět. Ten pro návštěvníky není tolik atraktivní jako Dolní, jsou zde jen galerie. Což zapříčiňuje další propad v návštěvnosti. Navíc máme nyní zavřeno vždy v pondělí, což jsme nemívali. Nyní tento den využíváme k tomu, aby se vše pořádně vyvětralo a vydezinfikovalo.
Jak nyní vypadají prohlídky?
V rouškách se těžko mluví. Navíc po hodině prohlídky by byla rouška celá promočená. Pokud bychom otevřeli i Dolní zámek, má prohlídka dvě hodiny. Proto jsme vytiskli průvodcovské texty, které jsme zatavili do fólií a ty dáváme jednotlivým návštěvníkům. Po jejich odchodu je pak dezinfikujeme. Průvodci jsou samozřejmě přítomni po celou dobu prohlídky, na jejímž začátku je uvítají. Pokud něco návštěvníky zajímá, tak se samozřejmě průvodkyně mohou zeptat. Ve chvíli, kdy nebudeme muset mít při prohlídkách roušky, vrátíme se k běžnému provázení.
Máte spočítáno o kolik návštěvníků jste kvůli povinnému uzavření přišli?
Nejsme jako Karlštejn, kam v tuhle dobu přijde měsíčně deset tisíc lidí. Ani Jezeří, kam se chodí lidé dívat na šachtu. K nám ročně přijde více než dvacet tisíc lidí, takže tomu odpovídají i ztráty. Mohli jsme tak přijít o přibližně dva a půl tisíce návštěvníků. Rozhodně tak letos nepočítáme s tím, že bychom měli návštěvnické rekordy. A to ani po uvolnění. Jsme hodně zaměření na dětské akce, kam chodí mnoho lidí. Ale ani ty nyní není možné dělat tak, jako v minulých letech, kdy nám na jeden pořad dorazilo třeba tisíc dětí.
Museli jste doposud zrušit nějaké akce?
Zrušili jsme dvě akce pro děti, které jsme měli naplánované. Jedna z nich byla Zámek patří dětem, druhá pak nabízela dětem nejrůznější dílničky. To jsou každoročně naše největší jarní akce. Loni jsme tu měli třeba ústecký Činoherák, koncerty populárních zpěváků. Plánování takových vystoupení je zatím pozastavené, protože nevíme, jaká bude situace.
Co jste dělali během nucené přestávky?
Připravovali jsme nabídková videa a pozvánky na zámek. Připravili jsme virtuální prohlídku složenou z fotografií. I ta sloužila jako pozvánka na zámek, až budeme moci otevřít. Jinak to bylo stejné asi jako všude jinde. Dělali jsme generální úklid, na který není jinak moc času. Přitom na zámku se může uklízet prakticky denně. Pustili jsme se do úprav zahrad, opravili jsme bazén v zámecké zahradě. Vyčistili jsme nádvoří, kde jsme vytrhali všechnu trávu mezi kostkami. A hlavně jsme obměňovali expozice. Není totiž dobré, když je na zámku dvacet let stejná expozice. Přitom stačí malá obměna, aby to znovu návštěvníky přitáhlo.
Co nového tedy návštěvníci uvidí?
Získali jsme například darem lovecké trofeje z Afriky, o které jsme expozici rozšířili. Lovecké exponáty k našemu zámku nedílně patří, protože jeho majitelé byli vyhlášení lovci. Například Kinský byl nejvyšší lovčí. Jeden z Valdštejnů zemřel při lovu v Indii. Přitom přidělat trofej na zeď není nic snadného. Musíte to navrtat, dát tam chemické kotvy. Jen toto jsme dělali čtrnáct dní. Zkrátka pořád bylo co dělat.
Využívali jste i home office?
Samozřejmě, stejně jako jinde, především průvodci. Předělávali průvodcovské texty, které doplňovali o nové části expozice.
