Kdejaký hospodský by si rád držel u své hospody prase, které by měl určitě čím krmit. Zbytků po hostech bývá vždy dostatek. Porušoval by tím ale veterinární, který zakazuje zkrmování kuchyňských odpadů. Je přinejmenším podivné, představit si, že kus knedlíku s trochou cikánské omáčky, kterou zanechal na talíři host restaurace, nesmí za několik okamžiků zkrmit hospodského prase nebo pes.

Varnsdorfský veterinář Miroslav Kraus je přesvědčen, že praseti krmeného zbytky z kuchyně se nemůže nic stát. „Toto legislativní opatření se zřejmě týká hlavně velkochovů, aby se tam do podávaného krmiva nepřimíchávaly zbytky z kuchyní a jídelen. Vznikají zde určitá rizika nákazy bakteriemi. Kdybych uvedl příklad, host v restauraci má salmonelu, zbytky po něm sežere hospodského prase a salmonelu dostane také,“ vysvětlil Kraus. S úsměvem dodal, že při tomto vývoji legislativních opatření, budeme muset během několika let krmit svého psa pouze granulemi. A pokud mu dáme sežrat kus salámu, půjdeme před přestupkovou komisi.

A to není všechno z povedených zákonů. Zbytky z restaurace nemůže hospodský ani vyhodit do popelnice, ani prohnat drtičem odpadu a vypustit do kanalizace. Je to totiž nezákonné.

„Je to nesmysl, když se podíváte se do kontejnerů před naším panelákem, najdete v nich takového kuchyňského odpadu, kterým byste uživili prasat hned několik, kdyby se to tedy smělo,“ rozčiloval se obyvatel českokamenického sídliště Antonín Krumholz.

Zákon přijde podivný i Josefu Provazníkovi, jednateli společnosti JPS-Gastro, která ve Vilémově provozuje jídelnu a hostinec.

„Vaříme tři a půl tisíce jídel denně a určitě si dovedete představit, kolik tím produkujeme kuchyňského odpadu. Máme nasmlouvané dvě firmy, které se o to starají. Za použitý olej z fritovacích hrnců nám dokonce platí,“ řekl Provazník. Dodal, že vykrmovat prase zbytky mu přijde daleko srozumitelnější.
Smysl tohoto legislativního opatření vysvětlil ředitel sekce veterinárního dozoru Krajské veterinární správy ústeckého kraje Petr Pilous.

„Zkrmováním kuchyňských odpadů z veřejného stravování se zvyšuje možnost nakažení zvířat, v našem případě prasat, zejména morem prasat, slintavkou a kulhavkou,“ řekl Pilous.

Ale několik rozumných důvodů tento zákon má.

„Do potraviného řetězce by mohly pronikat i jiné škodlivé látky, například dezinfekční a deratizační prostředky, přepálené tuky a současně by mohlo být ovlivněno zdraví zvířat, například nepřiměřeným příjmem kuchyňské soli, koření a také cizích předmětů jako jsou třeba střepy,“ uzavřel vysvětlení Pilous.

Na likvidaci kuchyňského odpadu existuje již několik firem, které uzavírají smlouvy s restauracemi a jídelnami a tento odpad od nich odebírají. Samozřejmě to něco stojí a pokud takovou smlouvu hospodský neuzavře, vystavuje se nepříjemnému postihu od Ministerstva pro životní prostředí. Hygienické kontroly tento prohřešek přímo neřeší, ale když zjistí pochybení, majitele restaurace či jídelny na to upozorní a připomenou mu platný zákon.

„V ceně našich služeb je zahrnutý pronájem speciálních plastových kontejnerů a jejich výměna, odvoz kuchyňského odpadu a následné zpracování. Odpad svážíme do tak zvaných bioplynových reaktorů, kde se zahřívá při určité teplotě. Unikající bioplyn se přetváří na elektřinu a zůstatková pevná složka se kompostuje. Vzniká tak kvalitní půdní substrát,“ řekl Čeněk Vávra z děčínských technických služeb, které se tímto zabývají.

Faktem zůstává, že většina majitelů restaurací uzavírají smlouvy o likvidaci odpadu jen tak na oko, aby neporušovali zákon.