Nejnáročnějším měsícem byl podle informací policie právě prosinec, na jehož konci amnestie končila. Lidé na služebny v daný měsíc přinesli z celkového počtu hned devadesát sedm zbraní a pět tisíc osm set sedmdesát kusů munice.
„Za celý průběh amnestie jsme přijali dvanáct zbraní kategorie A, sto třicet tři zbraní kategorie B a sto osm zbraní kategorie C," upřesnila mluvčí Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, Vlasta Suchánková.
O čtyři roky dříve se přitom na policii v kraji sešlo o několik desítek zbraní více. V rámci tehdejší amnestie to bylo dvě stě osmdesát tři zbraní.
Kuriozity amnestie
Není divu, že zájem o vyhlášenou zbraňovou amnestii, byl velký. Nelegálně vyzbrojeným lidem či těm, kteří přechovávají větší množství munice bez patřičných povolení, hrozí v případě odsouzení až dvouletý pobyt za mřížemi věznice.
Policisté v Liberci například zažili situaci, kdy na jejich služebnu zavítal muž a přinesl hned třicet tři zbraní, které našel po smrti svého otce. Podle informací policie byly některé již znehodnocené. A to na základě dřívějších právních předpisů. V Liberci se ale policisté setkali i s kumulativním granátem PG 9 Warior ráže 73 mm. „Jednalo se o granát určený pro střelbu z tarasnice Warior. Byl však označený jako inertní, neboť místo trhaviny měl v sobě asfalt," upřesnila Suchánková. Takový granát se využívá pro výcvik. Na jeho likvidaci se podíleli pyrotechnici.
To s německým samopalem MP 40 ráže 9 x 19 Parabelum ze druhé světové války se setkali policisté na služebně v České Lípě. Podle serveru Wikipedia se jich vyrobilo přes milion kusů a šlo o nejpoužívanější typ zbraně německou armádou. Policisté samopal převzali a předali na expertízu. Tu podstoupilo a podstoupí více zbraní. Podle ČTK policisté dosud u žádné z nich nezjistili, že by byla expertíze podstoupená zbraň použita při spáchání trestného činu.
Ústecko v počtu zbraní kralovalo
Mnohem více práce s přijímáním nelegálně držených zbraní a munice měli policisté v Ústeckém kraji. Včera o tom informovala krajská policejní mluvčí Šárka Poláčková. „V rámci amnestie jsme převzali historické pistole, samopaly a lovecké zbraně. Celkem se jednalo o tři sta devadesát tři zbraní a dvacet devět tisíc kusů střeliva," upřesnila.
Při poslední amnestii v roce 2009 bylo zbraní více, tehdy jich lidé odevzdali čtyři sta padesát osm. Podle policie jsou mezi zbraněmi i raritní kusy. „Vyskytlo se pár zbraní na hranici historických. Jinak to byly většinou kusy z druhé světové války a z období po druhé světové válce," řekl ČTK balistik krajské policejní správy Rudolf Bubla. Jedním ze vzácných kusů je rakouská armádní pistole Roth-Steyr. „Zbraň byla zavedena do rakouské armády v roce 1907 a měla by být stále funkční," doplnil Bubla.
Kromě zbraní a střeliva odevzdali lidé i pyrotechnický materiál, především výbušky, dýmovnice nebo zápalné šňůry. Celkem šlo o tři sta čtyřicet jedna kusů. Vše postupně projde zkoumáním balistiků.
„V případě, že se zbraní byl spáchán trestný čin, předvoláme člověka, který ji odevzdal, k podání vysvětlení," vysvětlila Poláčková.
Vyhlášení amnestie
Amnestie byla již čtvrtou, která na území České republiky od roku 1996 proběhla. A to na základě nabytí účinnosti zákona č. 170/2013 Sb., který novelizoval zákon č. 119/2002 Sb. o zbraních. Stalo se tak k 1. červenci loňského roku. Od tohoto dne až do konce prosince mohli lidé nelegálně držené zbraně a munici beztrestně odevzdávat.
„Jestliže zkoumání zbraně neukázalo, že by byla v minulosti použita k trestnému činu, mohl vlastník požádat o její legalizaci, prodej či znehodnocení," dodala Suchánková.
Novela zákona o zbraních podle ní obsahovala kromě uvedené amnestie i řadu dalších, vcelku výrazných změn. Jedná se například o zavedení centrálního registru zbraní, prodloužení platnosti zbrojních průkazu z pěti na deset let, možnost získání zbrojního průkazu skupiny C k loveckým účelům i bez platného loveckého lístku, vzdání se zbrojního průkazu, změnu správních poplatků na úseku zbraní nově za přijetí přihlášky ke zkoušce z odborné způsobilosti, ale i nové zkušební testové otázky a další.