Úplně uzavřít silnici od Loubí až po Hřensko a otevřít ji až poté, kdy potencionálně nebezpečné skalní bloky budou úplně zabezpečené. I o takové alternativě uvažují silničáři. Nabízejí ji velmi opatrně a jako poslední.

„Jsme za bezpečnost na silnici zodpovědní a naší povinností je ji zabezpečit,“ zdůvodnil myšlenku na úplné uzavření silnice severočeský manažer Ředitelství silnic a dálnic Marek Macho.

Porušování skalních masívů, opadávání kamenů i výskyt větších skalních tak zvaných řícení je totiž přirozený proces. Podle geologa Jiřího Zvelebila naštěstí jen pomalu postupující. Celý úsek od Loubí po Hřensko ale již teď ohrožuje několik set skalních masivů.

Skály zahrozily

Při říjnové sněhové kalamitě se nedaleko hraničního přechodu zřítilo asi šest až devět metrů krychlových pískovce. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova to byla hromada velká asi jako tři osobní auta. ČTĚTE ZDE>>>

„Pohyb tohoto bloku začneme monitorovat, instalujeme zařízení, z něhož odejde sms zpráva upozorňující na to, že se skála utrhne, bude tak možné silnici okamžitě uzavřít,“ řekl Salov. Měřící zařízení bude pohyby bloku sledovat až tři měsíce. „Poté vyhodnotíme, jak hodně je masiv v pohybu a zda vůbec a navrhneme další postup jeho zabezpečení,“ dodal mluvčí.

V současné době je místo, kam by případně dopadly další kusy pískovce odděleno betonovou bariérou. Skaláci na silnici vytvořili i takzvané pískové lože, z něhož se kameny nemohou odrazit do okolí.

Silnice je, a zatím i zůstane, průjezdná, v jednom pruhu. „Jednáme o tom, zda tu začne dopravu řídit semafor,“ doplnil Marek Macho z ŘSD.

Skály zná detailně

Už v sedmdesátých letech začal s průzkumem této oblasti geolog Jiří Zvelebil. „Dělal jsem jakousi hrubší rajonizaci, jen nad silnici z Děčína do Hřenska. V nejvíce hrozících rajonech pravobřežních skal jsme poté provedli detailní stabilitní průzkum s vymezením jednotlivých objektů. Jeho nejdůležitějším výsledkem bylo nalezení jednapadesáti obrovských, nebezpečných masivů, “ řekl Zvelebil, jenž labské údolí a jeho skály detailně zná. Doplnil, že zabezpečení pískovcového bloku o váze až 240 tun jen v jednom z masívů již v osmdesátých letech odborníci odhadovali na mnoho desítek milionů korun, stabilizovat celý kaňon by tehdy vyšlo na minimálně dvě stovky milionů.

K dnešku odborníci registrují existenci aktivních pohybů na šestadvaceti ze zbývajících pětačtyřiceti skalních masivů. U třinácti z těchto dvaceti šesti masívů geologové nemohou ručit, že se některý z nich v průběhu jednoho až dvou roků nepohne. Jisti si jsou jen měsíci. „Nejsme již schopni zaručit, že se do několika let tyto masívy nepřeklopí a nezřítí do silnice,“ upozornil Zvelebil. Měření platí kraj, podle Zvelebila by bylo nutné začít shánět peníze na projekty, které by řešily, co s nestabilními masívy dál. Kolik by dnes sanace stály, si netroufá odhadnout. „Bude to však několikanásobně víc než byl náš odhad z 80. let,“ dodal.

Monitorování odhalí pohyb skal a je levnější než okamžitá sanace

Geolog Jiří Zvelebil: „Teprve změna charakteru pohybů skalních bloků, zejména nárůst jejich rychlostí indikuje, že katastroficky rychlé zhroucení masívu nebo–li skalní řícení se odehraje v blízké budoucnosti. V nadsázce lze říci, že monitoringem hlídáme nástup prvních porodních stahů. Ty během dvaceti devíti let systematického provozu monitorovací sítě nastaly pouze na šesti masívech. První z nich v roce 1983, kdy jsme již v srpnu 1983 vznik řícení předpověděli na počátek ledna 1984. V říjnu 1983 jsme předpověď zpřesnili na první lednový týden. Silničáři nám naštěstí důvěřovali a ohrožený úsek silnice uzavřeli už mezi Vánocemi a Silvestrem. Ke zřícení na uzavřenou silnici došlo 7. ledna 1984. Metoda monitoringu tak prokázala svou praktickou použitelnost a spolehlivost. Metoda monitoringu tak prokázala svou praktickou použitelnost a spolehlivost. Od této události se již po zjištění „prvního“, maximálně „druhé stahu“ raději přistupuje ke stabilizaci masívů na místě, aby se předešlo značným škodám na tělese silnice. Poslední z takových sanací „na poslední chvíli“ byl devět tisíc tun vážící pilíř nedaleko ústí Suché Kamenice do Labe. Práce zde proběhly při zachování částečného provozu silnice v zimě 2004/2005.“