Roudnický kodex, jedna z nejvzácnějších knih Thunských sbírek, památník se šlechtickými erby nebo kniha, která vznikla okolo roku 1100. To vše je nyní k vidění na unikátní výstavě na děčínském zámku. Celkem je zde 25 vzácných rukopisů, které byly až do roku 1933 součástí zámeckých sbírek.

Ojedinělou výstavu provázejí neobvyklá opatření: zavřené okenice, stažená intenzita osvětlení, speciální bezpečnostní vitríny nebo monitorovaná teplota a vlhkost vzduchu v Rohovém sále, kde jsou manuskripty vystavené.

Zámek vedl jednání o zapůjčení knih přibližně tři roky, v jednu chvíli to navíc s výstavou nevypadalo příliš nadějně. „Myslím si, že nebýt paní doktorky Procházkové z Národní knihovny, která nám je nakloněna, tak jsme tu tuto výstavu neměli. Půjčovat takové množství vzácných knih najednou není obvyklé,“ řekla ředitelka děčínského zámku Iveta Krupičková s tím, že se jednalo o nejnáročnější projekt v historii zámku.

Jednou z podmínek Národní knihovny byla také krátká doba, po kterou budou knihy mimo trezor. Výstava tak trvá pouhé tři týdny. Každá kniha má na míru vyrobený papírový stojánek, který ji drží rozevřenou tak, aby se neničila její vazba.

Vzhledem k náročným požadavkům nebylo možné vystavit všechny rukopisy ze sbírky, které zůstaly na území České republiky. Správě zámku se nicméně podařilo až na jednu výjimku domluvit zápůjčku těch nejcennějších. Onou výjimkou jsou vzorníky zbroje, které ve stejném termínu putují na zápůjčku do Metropolitního muzea v New Yorku.

„Výstava ukazuje středověké rukopisy. Zajímavé jsou i ilustrované knihy třeba o mechanice nebo vojenství,“ přibližuje vystavené kousky Krupičková. Zapůjčit se podařilo také několik opisů středověkých kronik, například známé Dalimilovy kroniky.

Všechny vystavené knihy pocházejí ze sbírky, kterou Thunové během staletí nashromáždili a která čítala na 90 tisíc svazků.

„První rukopisy se staly součástí děčínské sbírky už v 17. století. Tehdejší inventáře zachycují například několik lékařských pojednání, knihu zemského práva Volfa z Vřesovic nebo spis o přípravě ohňostrojů. V 18. století hrabě Jan Josef Thun zakoupil opravdový unikát dva ručně ilustrované vzorníky augspurských platnéřů ze 16. století,“ popsal začátky sbírání rukopisů na děčínském zámku kurátor František Šuman.

Mezi rukopisy byla i díla členů rodiny, například pojednání o logice a fyzice mladého hraběte Jana Arnošta Kajetána či kabalistický rukopis svobodného zednáře a stavebníka poslední velké přestavby zámku Václava Josefa Thuna.

„Velké obohacení knihovny představoval konvolut rukopisů, který František Antonín Thun zakoupil roku 1814 z pozůstalosti českého osvícenského historika Františka Martina Pelcla,“ dodal Šuman.

Další cenné svazky přišly do Děčína v roce 1829 spolu s knihovnou rodu Engleshofenů ze zámku Stockern v Dolních Rakousích.

Slavná a vyhledávaná knihovna vzala za své v roce 1933 po prodeji děčínského zámku státu. Tehdy byla včetně sbírky asi 300 rukopisů rozprodána zájemcům v Československu i v zahraničí. Největší část získala Národní knihovna a Vojenské historické muzeum. Některé svazky pak skončily v Moravské zemské knihovně nebo Akademii věd.