Děčínští rejdařská společnost ČSPL, jež je součástí firmy Argo Bohemia, neuspěla se žalobou na stát o náhradu téměř 1,8 miliardy Kč a úroky z prodlení za údajné porušení povinnosti státu zajistit dostatečný ponor pro plavidla na labské vodní cestě. Obvodní soud pro Prahu 1 ve čtvrtek žalobu zamítl s odůvodněním, že žádná taková povinnost neexistuje.

Advokát Martin Kramář z kanceláře Weil, Gotshal & Manges, jenž zastupoval Českou republiku uvedl, že stát nemá vůči soukromým subjektům, kterým ČSPL je, odpovědnost.

„To samozřejmě ale nevylučuje to, že jezy stavět nechce. Musí však na to mít peníze a potřebná povolení,“ řekl Kramář.

Stavbu jezu připravují 15 let

Stavba jezu u Děčína se připravuje více než 15 let, zásadní pokrok však nezaznamenala. Proti vystupují především ekologické organizace a ministerstvo životního prostředí. Žalované ministerstvo dopravy je naopak pro výstavbu jezu.

Společnost ČSPL čeká na písemné vyrozumění o soudním verdiktu. „Poté zvážíme další kroky, zatím k tomu nemůžu víc říci,“ komentoval zamítnutí žaloby ředitel ČSPL Milan Raba.

Žaloba rejdařů poukazovala na zákon o vnitrozemské vodní plavbě a mezinárodní smlouvu AGN. V síti mezinárodních vodních cest je totiž Labe zařazeno v kategorii, kterou ale svými nabízenými plavebními podmínkami nesplňuje.

#nahled|https://g.denik.cz/8/9d/dc_graf_splavnost_cspl_denik_multimedia2.jpg|https://g.denik.cz/8/9d/dc_graf_splavnost_cspl.jpg|Porovnání počtu dní omezené nebo zastavené plavby a počtu dní plnosplavnosti za období 2002 - 2009#

Rejdařům jde především o trvalé splavnění úseku mezi Střekovem a státní hranicí s Německem. I když letos byly plavební podmínky vcelku milosrdné, v minulých letech nízká vodní hladina nedovolila lodím vyplout s efektivním ponorem mnohdy více jak polovinu roku. „Situace se vyostřila v roce 2005, kdy na inkriminovaném úseku byla zastavena nebo omezena plavba po dobu 242 dní, což je nejvíce od roku 2003,“ vysvětlil Raba. Stojí si za tím, že stát se měl postarat o splavnost řeky, což za dlouhých patnáct let, kdy se o stavbě jezů mluví, neudělal. „Ztráty společnosti jsou do stovek milionů, Větší část škod prý představuje ušlý zisk, v částce jsou také zahrnuty náklady na opravy poškozených lodních plášťů a výměny náhradních dílů. Lodě se poškozují právě kvůli nízké hladině řeky,“ uvedl Raba.

ČSPL není jedinou společností, která kvůli splavnosti Labe podala na stát žalobu. Ve hře jsou další čtyři firmy. Například firma EVD požaduje 200 milionů korun za rok 2004 a další stamiliony chce žádat za následující roky.

Celkem rejdaři odhadují, že jim dlouhodobě špatné plavební podmínky na Labi způsobují škody za miliardu korun ročně. Celkovou výši škod za léta 2004 až 2007 vyčíslili na čtyři miliardy korun.