Na většině středních škol v kraji, s výjimkou soukromých, totiž budou muset dělat jednotné přijímací zkoušky. Ze všeobecných znalostí, matematiky a českého jazyka.
Bude filtrace
„Chceme, aby se to nějak profiltrovalo. Aby se například na gymnázia nehlásili a nenavštěvovali je studenti, kteří na to nemají," tvrdí náměstek ústeckého hejtmana Stanislav Rybák.
Zavedení přijímacích zkoušek je jedním z kroků kraje jak zlepšit úroveň studentů na středních školách v kraji.
Letos kraj přijímací zkoušky na středních školách jen testoval. Závěry jsou tristní.
„Průměrný výsledek uchazečů o čtyřleté obory v testu obecných studijních předpokladů je hluboko pod průměrem za kraji s jednotnými přijímacími zkouškami. I zájemci o gymnázia v Ústeckém kraji výrazně zaostali za žáky z ostatních krajů," uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Je to průměr
Naopak sebehodnocení uchazečů prý odpovídá průměru celé České republiky.
„To tvoří zajímavý kontrast se skutečnými výsledky uchazečů v testu," tvrdí kraj.
„Je strašně těžké odhadnout, jaký to bude mít dopad. To ukáže praxe. Ale v zásadě si myslím, že je to dobré. Je však nutné, aby všechny školy měly stejné podmínky, stejné zkoušky," říká ředitel rumburské střední zdravotnické školy a obchodní akademie Ladislav Pokorný.
V tom ale kraj dosud jasno nemá. Nejprve musí zastupitelé na začátku září schválit návrh radních, aby se jednotné přijímací zkoušky v regionu vůbec zavedly.
Navíc kraj je školám nemůže nařídit, za přijímací řízení totiž odpovídá ředitel.
„Budeme to samozřejmě ředitelům doporučovat. Doufáme, že se zapojí co nejvíce škol," řekla Hanáčková.
Právě případné zasahování do rozhodování středních škol o způsobu přijetí studentů se nelíbí řediteli děčínského gymnázia, který z povinných přijímacích zkoušek není příliš nadšen.
Je to zásah
„Je to zásah do kompetencí školy, nemyslím si, že je to dobře. Ale abych to mohl odsoudit, musel bych znát více podrobností," řekl Děčínskému deníku Václav Lešanovský.
Právě děčínské gymnázium bylo jednou ze škol, které se v minulosti snažily udržet přijímací zkoušky co nejdéle. Nakonec ale i gymnázium podlehlo.
„Drželi jsme to co nejdéle. Jenže zájem o studium na naší škole mělo čím dál méně zájemců, protože žáci raději šli na školy, kde díky absenci přijímaček měli jistotu přijetí," vysvětluje ředitel gymnázia.
V posledních letech začalo totiž výrazně ubývat dětí v devátých třídách, které se hlásí na střední školy nebo učiliště. Kraj proto začal některé střední školy slučovat. Ty tak mezi sebou svádí souboj o každého žáka. S každým studentem totiž vzhledem k systému financování středních škol přichází určitá částka.
„Aby se škola mohla rozvíjet a být kvalitnější, k tomu samozřejmě potřebuje dostatek financí. Zavedení přijímacích zkoušek vnímám jako krok dopředu, který může přinést kvalitu žáků přijímaných na některé obory," je přesvědčen o výhodnosti ředitel Vyšší odborné školy a Střední školy ve Varnsdorfu a bývalý radní Petr Jakubec.
Podle Rybáka se pravidla budou dolaďovat do konce roku, aby byla známa při zveřejňování podmínek přijetí na střední školy.
„Je nutné je mít dopředu, aby studenti věděli, jaké přesně budou podmínky, a mohli se rozhodnout," uvedl Rybák.
Podle něho by jednotné přijímací zkoušky mohli udělat centrálně i krajští učitelé
s úředníky a ne nějaká firma.
„Nechceme, aby nás to stálo mnoho peněz," dodal Rybák.
