Čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum) je variabilní lupenitá houba s kloboukem o průměru 5 až 10 centimetrů. Klobouk této houby je často zprohýbaný, barevně proměnlivý, od bělavého zabarvení do nazelenalého nebo načervenalého zabarvení. Lupeny mohou být také bělavé až nazelenalé.

A takto dále čirůvku mýdlovou popsal Petr Křížek, pedagog tachovského gymnázia: „Pokožka klobouku za sucha vytváří šupinky, což je patrné na fotografii, nebo rozpraskává. Povrch plodnice po poranění pomalu červená. Přičichnutím ke spodní části klobouku budete překvapeni výrazným mýdlovým pachem.“

Chanov. Ilustrační foto.
Problém českých „ghett“ se přesouvá. Bude je řešit ministryně Dostálová

A právě tímto svým zápachem se podle Křížka při určování čirůvka mýdlová nejčastěji prozradí.

Houba se vyskytuje od července do listopadu spíše v jehličnatých lesích. Podle Wikipedie je hojná v nižších polohách, vyskytuje se i ve smíšených a listnatých lesích. „Roste od léta až do pozdního podzimu, často ve velkém množství. Objevuje se i v horských a podhorských oblastech,“ uvádí dále internetová encyklopedie.

Houba není jedlá, její konzumace může způsobovat zažívací potíže. Jak dále informuje Wikipedie, houba rovněž způsobuje průjmy doprovázené zimnicí a při nedostatečné tepelné úpravě vyvolává rozpad červených krvinek.

DĚČÍNŠTÍ DOROSTENCI si z florbalového turnaje, který se konal v Dobrušce, dovezli zlaté medaile.
Skvělá vizitka děčínského florbalu ve východních Čechách

Za jedlou houbu byla ale považována ještě v první třetině minulého století. Na její škodlivé účinky upozornil v roce 1937 český amatérský mykolog Jan Bulíř. 

(jk)