Boj s městskou samosprávou o zachování zahrádkářské kolonie v děčínských Chrochvicích ve stávajících podobě pronájemci tamních parcel zatím prohrávají. Nejspíš je to i jejich definitivní porážka. Chtěli dosáhnout toho, aby novou změnou územního plánu zůstala daná lokalita místem pro zahradničení a ne pro uvažovanou výstavbu rodinných domků. Naději jim ale vzali ti děčínští zastupitelé, kteří minulý týden hlasovali v neprospěch zahrádkářů.

„V té lokalitě byl smeťák a pak veřejná skládka. Kvůli nestabilnímu jílovitému podloží tam ale došlo k sesuvům a ukládání odpadů bylo zastaveno. Všem našim členům dalo hodně práce, než se podařilo v daném místě zahrádky zkultivovat. Nikomu proto není jedno, že by měly ustoupit výstavbě domků,“ argumentoval před samotným hlasováním o dalším osudu kolonie Josef Novotný z chrochvické organizace Českého zahrádkářského svazu. Připomněl, že první zahrádky se v takzvané Staré osadě objevily už před šedesáti lety. Lidé si postavili chatky a vybudovali další zázemí.

„Myslím, že zahrádkáři mají k těm místům blízký vztah. Možná to už bylo několik generací rodin, které tam pracují, tráví víkendy a odpočívají. Neměli bychom jim ty parcely teď sebrat. V Děčíně jsou i jiné lokality vytipované pro nové bydlení,“ poznamenal zastupitel za ČSSD Jaroslav Foldyna. Dodal, že zástupci sociální demokracie v zastupitelském sboru města budou hlasovat proti vyčlenění lokality ve prospěch rodinných domků. V podobném duchu vyzněl i názor zastupitele Vlastimila Lhotáka (KSČM)

„Jenže ke změně územního plánu, kterou byla zahrádkářská kolonie v Chrochvicích vyčleněna na tuto výstavbu, došlo právě v době, kdy na děčínské radnici vládla ČSSD. Je to takový zajímavý obrat,“ reagoval primátor Vladislav Raška. Vzápětí jedenáct děčínských zastupitelů nesouhlasilo se změnou využití lokality ve prospěch zahrádkářů. Tím nepříznivý osud chrochvické kolonie zřejmě zpečetili.

„V současné době máme šedesát členů. Dvacet z nich odkupuje parcely od Pozemkového fondu a zůstane nás čtyřicet, kteří hospodaříme na pozemcích města. Při záboru některých městských parcel vyhrazených pro rodinné domky nás tam zůstane dvanáct. Nebude v našich finančních možnostech hradit pronájem přístupových a dalších cest, na kterém se teď podílí pětkrát více pronájemců. To bude po více než šedesátileté existenci znamenat konec naší osady,“ posteskl si Josef Novotný.

V děčínském regionu má Český zahrádkářský svaz čtyři desítky základních organizací. Dvaadvacet jich je na území samotného Děčína.

„Máme tady více než šestnáct set členů. Nastává generační výměna a štafetu přebírají spíše rodiny dětí i vnoučat. Pro ně už zahrádky přestávají být místem piplavé práce při pěstování zeleniny a ovoce, ale o to více se stávají místem příměstské rekreace a odpočinku. I na to by přece měli děčínští zastupitelé ve svém rozhodování pamatovat,“ vzkázal místopředseda územního sdružení zahrádkářů Stanislav Schwarz.

Někteří zahrádkáři si v místech, kde územní plán Děčína nepočítá s žádnou výstavbou, pronajaté parcely od města odkoupili. Aby se mohli na piplaných zahrádkách dál věnovat svému koníčku, museli zaplatit městu nemalé částky. Protože mnozí požadované peníze zaplatit nemohli, zahradničit raději přestali.

„Naštvalo se takhle hodně lidí. Očekávali určitou vstřícnost za to, že někdejší rumiště a nevábná zákoutí nenechali ležet bez užitku. Prospěli tak vzhledu města a to jejich snažení ani nezohlednilo. Paradoxně za podstatně příznivější ceny, než jaké chtělo město, nakupovali lidé státní parcely od Pozemkového fondu,“ poznamenal skoro pětasedmdesátiletý zahrádkář Schwarz.