Na co jsem ale nezapomněl?

Chodil jsem nějaký čas do pionýra. Ukrutně mě to nebavilo, protože vedoucí byli neschopní sestavit zajímavý program.

Naopak rád jsem chodil do prvomájového průvodu. Alespoň si tedy myslím, že ano, možná by mě rodiče vyvedli
 s odstupem času z omylu, nicméně myslím, že jsem se 
těšil na alegorické vozy 
a na to, že mi děda koupí 
párek.

V televizi jsem hltal cyklistický Závod míru. Přišel mi nesmírně napínavý.

Ve škole jsem se vždy těšil na brannou výchovu, i když jsem si nikdy pořádně neuměl nasadit plynovou masku.

Několikrát jsem byl na koncertě zpěváka Josefa Melena, který objížděl i malé vesnické sály.

Proti režimu jsem ale přeci jen „bojoval", a to lehkou provokací, když jsem všude sháněl knížky spisovatele Jaroslava Foglara, aniž bych ovšem tušil, že jde o spisovatele, jemuž režim zakázal publikovat a vyřazoval jeho knížky z knihoven. Přesto jsem se 
v osmdesátých letech k jeho knížkám nakonec dostal.