Výzva starostů slaví úspěch po celé republice. Každý den pod ni přibývá několik podpisů, nechybí ani ty starostů z Děčínska. Obávají se totiž problémů se sociálně slabými lidmi stěhujícími se do jejich obcí.

S výzvou přišli přibližně před měsícem starostové ze Šluknovska a starostka Duchcova.

„Ke dnešku nás podpořilo 116 starostů, včetně představitelů velkých měst jako je Kladno, Cheb nebo Havířov. Se sběrem podpisů budeme pokračovat i v září," uvedla pro Děčínský deník starostka z Duchcova Jitka Bártová.
Právě v Duchcově 
v posledních týdnech eskalovaly problémy s romskou menšinou, městem prošlo několik protestních pochodů a došlo i na násilí.

Podobné problémy s přistěhováváním lidí převážně na sociálních dávkách již začínají postihovat i poměrně malá města na Děčínsku. Jedním z nich jsou například i Verneřice, jejichž starosta připojil pod výzvu svůj podpis.
„Připojili jsme se z jednoho prostého důvodu, vidím to totiž i u nás. Stěhují se k nám lidé, které tu nikdo nezná a kteří ani nejsou přihlášeni k pobytu," říká starosta Daniel Zygula.

Ten vidí největší problém 
v systému sociálních dávek, který je potřeba narovnat tak, aby dával smysl. V současné době totiž řada majitelů nemovitostí raději pronajme byt příjemcům sociálních dávek, od nichž má vyšší a navíc jisté příjmy.

To začíná být palčivým problémem právě ve Verneřicích, kde je přibližně 200 bytů, což je na město s přibližně 
1 200 obyvatel neobvyklé číslo.

„Ale můžeme si za to z velké části sami, když jsme drtivou část bytového fondu privatizovali," dodává verneřický starosta.

Podobné zkušenosti má i starostka Mikulášovic, městečka na samém západním okraji Šluknovského výběžku.

„Myslím, že je dobré se pod tuto výzvu připojit. Je třeba, aby se ústavní činitelé konečně probudili. Dále, aby spekulanti přestali kupovat byty a sestěhovávat do nich lidi na dávkách. Také je potřeba výrazně regulovat příspěvky na bydlení," říká Miluše Trojanová, která má trpkou zkušenost s takzvaným Šluknovským desaterem.
To vzniklo před dvěma lety a obsahovalo návrh deseti opatření, které by měly vést ke zklidnění situace na Šluknovsku. Tím tehdy zmítaly rasové nepokoje namířené vůči místním Romům a kromě neonacistů se do nich zapojila i řada místních obyvatel.

Jenže po skončení protestů poměrně rychle opadl mediální zájem a desatero zapadlo. Politici se totiž o něj přestali zajímat. To by měla změnit právě výzva starostů.

„Je slabostí našich politiků, že se bojí píchnout do vosího hnízda. Odnášejí to tak obyčejní lidé a starostové obcí a měst, kteří moc možností, jak tento problém řešit, nemají," říká tvrdě Trojanová.

S tím, že je potřeba co nejsilnější hlas co největšího množství starostů také výzva vznikla.

„Hlas jediného města se stává osamělým výkřikem a snadno zanikne," píší starostové ze Šluknova a Varnsdorfu ve výzvě určené všem starostům v republice. Chtějí, aby obce kvůli legislativním změnám tlačily na parlament.
Svůj podpis pod výzvu tak připojil starosta Jílového, které zatím problémy s vyloučenými lokalitami nebo sestěhováváním lidí žijících z dávek nemá.

„Přestože se v poslední době množí, tak se nás to zatím netýká. Všechny podobné zvěsti jsem si nechal prověřit a nezakládají se na pravdě. Připojil jsem se k výzvě právě proto, že se může snadno stát, že tento problém budeme mít 
i my," říká Miroslav Kalvas 
s tím, že současný stav nahrává jen spekulantům.

„Problém je především ve výši příspěvků. Pokud by se jej podařilo zastropovat na řekněme třech tisících, tak by si lidé hledali nájmy tomu odpovídající. A neplatili by třeba deset tisíc korun za ruinu," dodává.