Leden je měsíc výprodejů. Obchodní řetězce i menší obchody lákají zákazníky na slevy zimního zboží, elektroniky a toho, co nestačily prodat před Vánoci.

A zákazníci s tím počítají. Mnozí z nich si už na lednové výprodeje zvykli. Zejména vybavení na hory a pro další zimní sporty lidé nakupují až ve slevách a ne jako dříve před Vánoci.

Obchodníci ke slevám přistupují hlavně proto, aby vyprázdnili sklady od zboží, které má sezónní charakter. V boji o zákazníka používají každý rok nové způsoby. Loni v prosinci například obchodní řetězce přišly s nabídkou slev už před Vánoci. Ne každá sleva, kterou obchody nabízejí, je ovšem skutečně výhodná.

„Před vánoci jsem dceři koupila značkové sportovní tričko v prodejně Sportisimo v Děčíně. Nebylo v žádné akci a stálo kolem tří set korun“ řekla Jana Trlicová.„Teď v lednu jsem se do Sportisima zašla podívat, jestli mají něco ve slevě a stejné tričko najednou stojí téměř šest set. Ale prý bude brzy ve výprodeji,“ dodala Trlicová.

Jana Trlicová narazila na jeden z obvyklých marketingových triků, které obchodníci používají. Tím je navýšení ceny zboží předtím, než jde do slevy.

„Jedná se o velmi rozšířenou praxi. Obchody v předvánočním období zdražují. Sleva, kterou potom nabízejí ve výprodeji, je často čistě imaginární. Mnohdy je zboží ve slevě stále dražší, než bylo v běžném prodeji před zdražením,“ řekl Robert Hrabčík ze Sdružení obrany spotřebitelů v Děčíně.

Pokud chce zákazník vědět, kolik zboží stálo před zdražením, nejlépe udělá, když porovná cenu výrobku s jeho cenou ve starších letácích obchodu. Ty jsou někdy dostupné delší dobu i na internetu. Zákazníky však matou i samotné letáky. Zboží, na které je sleva, je uvedeno v aktuálním letáku, ve starších letácích ovšem ne. Takže si jeho původní cenu lze ověřit jen velmi těžko.

Prodejci používají i jiné způsoby, které mohou zákazníka uvést v omyl.

Výloha obchodu například láká velkými plakáty, které nabízejí slevu až sedmdesát procent. V samotné prodejně potom na zákazníka čekají slevy padesát, třicet i méně procent.

„Pokud prodejce uvedl, že jsou slevy až sedmdesát procent, musí mít v obchodě skutečně něco s tak vysokou slevou, jinak klame zákazníka,“ uvedl k tomu Robert Hrabčík.

O tom, jaká je výše slevy, se také zákazník někdy dozví až u pokladny. Obchod například nabízí poloviční slevu na vybrané zboží. Na zboží samotném ovšem není uvedeno, zda ve slevě je, nebo není. Až při placení mu prodejce odečte například polovinu ceny věci.

„V tom případě se jedná opět o klamání zákazníka, protože výše slevy musí být uvedená přímo na zboží. A to buď v korunách nebo v procentech,“ zdůraznil Robert Hrabčík z děčínského Sdružení obrany spotřebitelů. Dodal, že obchodníci také míchají zlevněné zboží s normálním. Zákazník by si měl před placením u pokladny ještě slevu raději ověřit.

„Prodejci totiž často při výprodejích porušují zákon o ochraně spotřebitele nebo zákon o cenách. Zákazník by si to neměl v žádném případě nechat líbit,“ řekl Hrabčík. Dodal, že pokud se kupujícímu zdá, že obchodník při prodeji používá klamavou reklamu, měl by se obrátit na Českou obchodní inspekci. Ta v období výprodejů v obchodech provádí velmi často kontroly, při kterých zjišťuje poctivost prodeje výrobků a správné informace o ceně prodávaných výrobků v souladu s cenovými předpisy.