Analýza by měla zjistit potřeby a hlavně možnosti Šluknovského výběžku v oblasti energetiky a energetických úspor. „Chtěli bychom postupně zanalyzovat území celého Šluknovska, a to jak ve veřejné, tak i soukromé sféře,“ řekl předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska a starosta Krásné Lípy Jan Kolář s tím, že analýza by měla být hotová během roku.

Šluknovsko dlouhodobě trápí napjatá kapacita elektrické rozvodné sítě. Do severní části děčínského okresu totiž vede jen jedno vysoké napětí. Právě nové zdroje by měly být jednou z oblastí, kterými by se analýza měla zabývat, a navrhnout tak větší energetickou soběstačnost nejsevernějšího regionu České republiky.

Měla by vyhledávat například vhodné lokality pro umístění nových větrných nebo solárních elektráren. Ty by mohly najít své místo například na střechách škol nebo zemědělských objektů. „Určitě se budeme zabývat také možnostmi akumulace elektřiny. U nás v Krásné Lípě bychom k tomu mohli využít například dům služeb, vedle kterého je nabíjecí stanice pro elektromobily,“ přidal příklad možného využití Jan Kolář.

Analýza by podle jeho slov měla být základním koncepčním materiálem, který by následně sloužil v příštích letech jako strategický materiál. Ten bude možné přikládat k žádostem o dotace, například na úspory energií. Bez něj by totiž žádost o možný příspěvek byla od počátku odsouzena k neúspěchu.

V příštím plánovacím období EU totiž bude kladem velký důraz na bezuhlíkovou energetiku. „Je možné do projektů zapojit také zemědělce, kteří mohou využít střechy kravínů pro solární panely nebo mohou budovat bioplynky,“ doplnil Kolář.

Možné úspory by se pak mohly týkat především tepelné energie v podobě zateplování nebo i změny ve využívání vody. Do zpracování analýzy by na Šluknovsku chtěli zapojit odborníky například z ústecké univerzity. „Chceme se propojit jak s UJEP, tak s krajským inovačním centrem i krajským úřadem,“ vysvětlil Marek Hartych z MAS Český sever, který má zpracování analýzy na starosti. Velké energetické úspory mohou být podle něj v zemědělských nebo průmyslových objektech, případně ve veřejném osvětlení. Zaměřit se lze také na nakládání s vodou, především tou dešťovou.

Na konci celého procesu by pak měla být co největší autonomie v dodávkách energií, které do výběžku směřují výhradně z vnitrozemí. „Nakolik se to povede, bude záležet na více faktorech. Kromě jiného na nastavení státní energetické politiky nebo možnostech vzniku energetických komunit. Cílem je, aby alespoň část peněz za energie neodtékala z regionu a byla využita na jiné účely,“ dodal Hartych s tím, že vláda musí implementovat nařízení umožňující takovým komunitám dodávat i odebírat energie přes stávající rozvodnou síť.