Ota Dračka z Benešova nad Ploučnicí je na dvanáctém místě kandidátky Věcí veřejných. Je dalším, jehož Děčínský deník vyzpovídal.

Proč by lidi měli volit Věci veřejné?
Věci veřejné vznikly jako obdoba Občanského fóra z toho důvodu, že lidé jsou velmi nespokojení se současnou politikou, a my chceme být pro nespokojené voliče alternativou.

A vy vystihujete podstatu té nespokojenosti a snažíte se lidi oslovit takovým programem?
Za tímto účelem byly vytvořeny odborné komise a do nich se dostávají z celé republiky lidé, kteří o to projeví zájem. Společně pak utváříme program strany. Může se tam dostat každý, kdo se přihlásí. Tyto komise se stále schází a program se neustále rozvíjí. Je to živý organismus, který reaguje na potřeby a aktuální vývoj ve společnosti.

A jaké jsou hlavní programové body, kterými byste chtěli lidi nalákat na váš program?
Není to o tom lidi nalákat na náš program, ale snažit se jim naslouchat a vyhovět jejich potřebám v souladu s danými možnostmi.

Nemyslíte, že tento váš systém absolutně přímé demokracie, založený na té myšlence, každý kdo chceš, pojď k nám a rozhoduj, je zneužitelný někým, kdo do té strany přijde a ty úmysly nebude mít nejčistší?
Mně osobně není známo, že by někdo byl koupen. Všichni lidé, které znám, to dělají ze své vůle, nikdo z nás není za nic placen. Jakési zneužití je v našich českých podmínkách možné prakticky u všeho, ale za nás Děčíňáky mohu dát ruku do ohně.

Vy jste šéf okresní organizace Věcí veřejných a zároveň kandidát do Poslanecké sněmovny za Děčín. V čem vidíte největší problémy našeho regionu?
Jsem předsedou klubu Děčínsko a bydlím v Benešově nad Ploučnicí. Problémem našeho regionu je záležitost zadávání veřejných zakázek. Práci nedostávají lidi z místa, dostávají je firmy z jiných regionů a to zde do značné míry také způsobuje nezaměstnanost. Pochybení vidím jednoznačně i na úřadech práce, protože ty dnes prakticky slouží pouze k evidenci nezaměstnaných, místo toho aby aktivně hledaly práci nezaměstnaným. Je potřeba poslat úředníky do terénu, aby obcházeli firmy a kontrolovali, jak se tam dodržuje zákon. Jak je možné, že někdo má třikrát, čtyřikrát nebo i vícekrát smlouvu na dobu určitou? Další věcí je i odměňování těchto úředníků. Je třeba posílit motivační složku v jejich ohodnocení.

Vy osobně, kdybyste byl ve Sněmovně, v jakém výboru byste byl, případně o jakou oblast byste se zajímal nejvíce?
V mém případě by asi nejvíce připadaly v úvahu sociální věci a životní prostředí. Jsou to obory, které jsem studoval a značnou část života jsem se jimi zabýval.

Existují dvě velká témata, která Děčínem a okolím v poslední době „hýbou“ a mají celostátní přesah, tím 1. tématem je dálniční přivaděč. Jaký je postoj Věcí veřejných?
Samozřejmě v našem klubu chceme přivaděč a vnímáme ho jako nutnost pro rozvoj našeho regionu, ale jsme zásadně proti variantě „Kozí dráha“.

Věci Veřejné.

A druhým tématem jsou labské jezy.
Jezy měly stát už dávno. Od dob Marie Terezie existují snahy na splavnění Labe a využití možností, které nám řeka dává. Děčín má výborné spojení železnicí, díky dálnici D8 bude mít i lepší silniční spojení a má zde přirozenou vodní cestu, kterou je třeba využívat. Existují signály, že proti jezům jde lobby německých drah, které mají logicky zájem na ovládnutí trhu. Jezy a vodní doprava by byla pochopitelně silným konkurentem. Navíc ty argumenty ohledně neekologičnosti jsou naprosto liché, opak je pravdou, ale to je na delší povídání. Náš klub Věcí veřejných podporuje stavbu dvou jezů, v Dolním Žlebu a Dobkovicích. Stavba jednoho jezu v Děčíně nic neřeší, pokud by byl nad Čertovou vodou.

Právě probíhá doba maturit, dnešní maturanti v těchto dnech skládají přijímací zkoušky na vysoké školy. Umíte si představit školné na vysokých školách?
Nikoliv. Rodiče mají s dětmi dost výdajů a školné je řešitelné jinak. Pokud by ale nebylo jiné cesty, pak by se mělo jednat o tzv. odložené školné. Je potřeba zvýšit financování školství, přidat učitelům a obecně změnit přísun peněz do školství. Vzdělanost musí být prioritou moderní společnosti.

Kdybyste měl Věci veřejné charakterizovat a někam zařadit na tom pomyslném pravolevém uspořádání. Kam by to bylo?
Cítím to jako středopravicový subjekt. Podpora zákonů by se neodvíjela od toho, kdo je předkládá, ale nakolik je ten zákon dobrý pro celou společnost a v souladu s naším programem. Je nám jedno, kdo s čím přijde, jde o to, aby ty zákony byly ku prospěchu věci.

Věci veřejné bývají často vnímány jako jakýsi podnikatelský subjekt zaštítěný populárními tvářemi, ale kde hlavní roli hrají podnikatelé, kteří se prostřednictvím politiky budou snažit podporovat své vlastní aktivity. Jak to vnímáte Vy?
Co se týká podnikatelů, kteří jsou na kandidátce, tak ti byli schváleni na konferenci celou členskou základnou. O veřejné zakázky se nebudou po dobu své politické aktivity ucházet. Naši poslanci či zastupitelé pak nebudou o zakázkách pro naše sponzory a jejich rodinné příslušníky vůbec hlasovat. O všech zakázkách bude veden přehled na webu Věcí veřejných. V tomto jsme a chceme být průhlední.

S jakým výsledkem byste byl spokojený v Ústeckém kraji pro Věci veřejné?
Byl bych spokojený se ziskem 12% a dvou mandátů, ale za více se zlobit nebudeme.