Kromě sanitek vyráží v těch nejvážnějších případech k pobodaných lidem také vrtulník, jako se to stalo minulý týden nedaleko Hřenska. Tam se u ženy bodnuté vosou rozvinula tak závažná alergická reakce, že bylo ženu nutné po příletu záchranářů resuscitovat a následně ji dopravit do děčínské nemocnice. Oproti předchozím letům registruje záchranná služba podobných výjezdů přibližně čtyřnásobně více. „Zatím jsme od začátku roku do 5. srpna vyjížděli v Ústeckém kraji k celkem 164 alergickým reakcím způsobeným hmyzem, loni to bylo za stejné období jen 44 výjezdů,“ přibližuje extrémní nárůst zásahů spojených s vyšším výskytem bodavého hmyzu mluvčí krajské záchranné služby Prokop Voleník.

Nejčastěji míří zdravotnici k lidem pobodaným vosou, těch letos bylo doposud 96. Na druhém místě se umístily se 45 výjezdy lidé pobodaní včelou, u jiného hmyzu to bylo 22 případů a pouze jednou záchranáři museli pomoci člověku pobodanému nejobávanějším bodavým hmyzem, tedy sršní. Loni byla čísla výrazně menší. V případě pobodání vosou eviduje záchranná služba ve stejném období 21 pobodání, 12 včelou, osm jiným hmyzem a tři sršní.

Výrazně častěji vyjíždí na likvidaci obtížného hmyzu hasiči. Jen během víkendu takto vyjížděli pětkrát. Likvidovali například vosí hnízdo na hřišti v Jílovém na Děčínsku, v Košťanech na Teplicku nebo v Homoli u Panny na Ústecku. Dohromady ke konci července hasiči zasahovali u 275 takových případů, loni to bylo jen 123. Nevyjíždí ale ke všem vosím nebo sršním hnízdům. „Zasahujeme tehdy, pokud jsou hnízda ve veřejných budovách jako jsou školky, školy, na veřejných prostranstvích, kde by mohly ohrozit větší množství lidí nebo tehdy, pokud je v budově osoba alergická na bodnutí,“ přibližuje mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan. V ostatních případech si musí lidé s likvidací hnízda poradit sami, případně zavolat odbornou firmu.

Za vyšší počty vos může mírná zima. Během zimních měsíců totiž přežívají pouze královny schopné založit novou kolonii. Pokud je v zimě teplo, královen přežije více a jsou tak schopné založit větší počet hnízd. Ta jsou zároveň podle některých odborníků letos výrazně větší než v jiných letech. Jak uvedla Michaela Raichartová Muttlová z firmy DDD Raichart, nárůst případů je způsoben mírnou zimou a celkovým oteplováním střední Evropy. „Případů je víc než vloni. Když má někdo alergii, tak samozřejmě neváhá a volá. Ostatní se většinou nejprve snaží hnízdo zlikvidovat sami. Někdy to je v jejich silách, někdy ne,“ podotkla.

Při bodnutí včelou, vosou nebo sršní není třeba vždy panikařit a hned volat záchranku. To platí pro případy, kdy se dostaví jen lokální reakce. „V takovém případě je dobré vyndat žihadlo, pokud se jednalo o včelu, místo chladit a případně jej namazat speciálními gely na tlumení nepříjemných příznaků bodnutí. A zároveň sledovat lokální reakci,“ vysvětluje mluvčí záchranné služby Prokop Voleník. Oproti tomu ale jsou případy, kdy je nutné vždy zavolat záchranou službu. To platí tehdy, pokud se reakce rozvine na celé tělo. Reakce začíná vyrážkou, která se nejprve objeví na krku a v dekoltu, přidat se mohou i potíže s dýcháním nebo pocit na omdlení. „V takovém případě neváhat a volat linku 155, protože může jít o život ohrožující stav. Mnohdy přitom daný člověk nemusí vůbec tušit, že je alergický na vosí nebo včelí bodnutí,“ říká Voleník. Alergie se totiž mohou projevit až v průběhu věku, mnohdy až ve středních letech. Zkušení alergici pak u sebe často mívají adrenalinová pera nebo jiné pohotovostní léky proti alergiím, která poslouží jako první pomoc před příjezdem záchranné služby.