Jeho slavnostní otevření proběhlo stylově: na státní svátek. Otevření si nenechalo ujít na šedesát lidí.

„Jedná se o jednu z 27 drobných sakrálních památek, které naše společnost v českém Švýcarsku v tomto roce opravila. Celková oprava Bratrských oltářů stála 300 tisíc korun,” uvedla mluvčí Českého Švýcarska Dana Štefáčková.

Přesné datum a příčina vzniku Bratského oltáře nejsou známy. Podle lidové tradice prý na plošinu na severovýchodním svahu Jehly (478 m n. m.) přicházeli v 16. - 17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci. Je možné, že Oltář bratří souvisel s činností náboženského bratrstva (Brüderschaft) z České Kamenice (1665-1783). Jisté je, že areál sloužil v 19. století jako poutní místo, kam v létě přicházeli věřící z okolních farností. Současně byl oblíbeným výletním cílem.

V 80. letech 19. století byly do prostoru Bratrského oltáře přemístěny od kostela sv. Jakuba Většího v České Kamenici cenné polychromované sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. Roku 1887 dali měšťané z České Kamenice na místě prostého oltářního stolu zhotovit nový dřevěný oltář od truhláře Antona Gampeho. Obraz s motivem Modlitby v Getsemanské zahradě namaloval Josef Strobach. Sochy andělů pocházely od sochaře Franze Wenzela Fischera. Do okolních pískovcových skal byly vytesány výklenky pro obrazy křížové cesty a zřízena kaple Božího hrobu (1887). V její blízkosti stála socha Génia smrti. O údržbu místa i přírodního parku kolem Jehly se staral okrašlovací spolek z České Kamenice (Anpflanzungs- und Verschönerungsverein).

Renovace areálu proběhly roku 1915 a 1923. Vedle stavby schodišť, lavic a zábradlí došlo k výměně obrazů křížové cesty.

Poničený areál byl vyčištěn roku 1993. Roku 2011 byly skalní výklenky osazeny kopiemi obrazů dochované křížové cesty od Michala Janovského. Po úpravě schodišť byly na původní místo umístěny kopie soch od Ivany Havlíčkové a Lukáše Černého.