Ve vodách Jetřichovické Bělé a řeky Kamenice byly jikry přibližně dva měsíce. Tehdy byly velké jako malá hlavička od špendlíku. Při vypouštění měli malí lososi přibližně jeden a půl až dva centimetry.

„Úspěšnost na Jetřichovické Bělé je poměrně vysoká, okolo 97 až 98 procent. Na Kamenici bude okolo 80 procent. Ale i to je pořád ještě hodně vysoké číslo,“ řekl nad hemžícími se lososy v inkubátorech Jiří Křesina ze spolku Beleco, který měl jejich líheň na starosti. Ochranáři vypustili rybky zatím jen do Jetřichovické Bělé, do Kamenice zamíří podle Křesinových odhadů za dva týdny.

Zdroj: Deník/Alexandr Vanžura

Za vysokou úspěšností, tedy množstvím vylíhnutých jiker, jsou částečně i příznivé přírodní podmínky. Od února, kdy jikry v inkubátorech byly, totiž na Jetřichovické Bělé nepřišlo žádné větší vzdutí hladiny a s tím spojený přenos písku, které by inkubaci ohrozily. Na Kamenici několik vzestupů hladiny proběhlo, i proto je tam úspěšnost o něco nižší.

Pod viadukt v Ruské ulici v Děčíně se kamion nevešel
OBRAZEM: Kamion se pod viadukt v Ruské ulici v Děčíně nevešel

Inkubátory ale nebyly ponechány po celou dobu svému osudu. Minimálně jednou týdně je bylo nutné vyčistit od naplavenin, aby rostoucí ryby měly dostatek prostoru k životu. Poprvé se ochranáři pokusili o inkubaci loni, zhatily ji však schránky jiné konstrukce, které se rychle zanesly pískem a ryby tak neměly šanci přežít.

Na bezpečí rostoucích lososů dohlížela fotopast umístěná na stromě v těsné blízkosti inkubátorů. Podle Křesiny se za celé dva měsíce nikdo schránky nepokusil otevřít. Lidí, kteří se chtěli na inkubační stanici podívat, ale chodilo poměrně dost. A to přesto, že v Českém Švýcarsku ležel během značné části inkubace sníh.

NA PODZIM Varnsdorf doma porazil Jihlavu. Jak dopadne jarní odveta?
Varnsdorf jede na Vysočinu, aby dobyl Vysočinu

„Tato lokalita je dobře viditelná z cesty. Největší návštěvnost byla v neděli, to se tu zastaví nejméně pět lidí. Chodili ale samozřejmě po celý týden,“ popsal zájem turistů Jiří Křesina.

V minulosti ochránci spolu s rybáři vysazovali do vod lososy vylíhnuté v Německu. Pokud ale budou ryby vyrůstat ve své domovské řece už od jikry, mělo by pro ně později být snadnější najít při pouti z moře cestu zpět a vytřít se v řece, kde vyrostly.

Pomoc i pro pstruhy

Na letošní vypouštění lososů do Jetřichovické Bělé se přijel podívat také hydrobiolog ze správy Krkonošského národního parku Adam Bednařík. I tam se totiž snaží navrátit některé rybí druhy zpět do řek.

Kvetoucí meruňka. Ilustrační foto.
Zahrádkáře trápí ranní mrazíky, bojí se o meruňky

„Tyto schránky je možné využít i pro pstruha, které se snažíme udržet například na horním Labi nad Špindlerovým Mlýnem,“ řekl Bednařík. Ve Špindlerově Mlýně je totiž první velká přehrada, se kterou si pstruzi neporadí.

Lososi sem patří

První pokusy s návraty lososů do českých řek začaly v roce 1998 z iniciativy Českého rybářského svazu (ČRS). Tedy v době, kdy národní park České Švýcarsko ještě neexistoval. Ten vznikl až v roce 2000.

„Historicky sem losos patří. Vlivem společnosti ale z místních toků zmizel. Snažili jsme se jej proto vrátit do této země, protože to je unikátní ryba s mimořádnými schopnostmi a mimořádným životním cyklem,“ vysvětlil jednatel Severočeského územního svazu ČRS Tomáš Kava. Tehdy rybáři využili toho, že o návrat lososů se už nějakou dobu snažili v sousedním Německu. Mohli díky tomu přeskočit například genetický výzkum a výběr vhodných generací pro vysazení v místních vodách.

Ronnyho jeho majitel brutálně zbil. Snímek je z března loňského roku.
Tyran psa Ronnyho jde do vězení, stráví tam 16 měsíců