Premiéra filmu, mapující osudy veksláků po Sametové revoluci, bude 22. května. Setkání s diváky zorganizovala místní buňka Věcí Veřejných.

Tvůrci také v Děčíně předvedli krátkou ukázku z filmu, který se natáčel pouhých dvacet dní.

„Zatímco dříve byla cenzura, dnes si můžeme točit, co chceme. Producenti ale zase hlídají, zda jsou ve filmu výrobky firem, které na něj přispěli," řekl režisér Vít Olmer, který v Děčíně představil také knížku Bony a klid 2, jejímž je autorem.

Právě film Bony a klid, natočený v druhé polovině 80. let měl při schvalování problémy. Soudruzi s KSČM ho nechtěli po shlédnutí pustit do kin.

„Jenže veksláci podplatili řidiče, který film převážel na Barandov. Ten ho zavezl do kina, tam ho tajně promítli, což veksláci natočili z plátna přímo na kameru, vyrobili vlastní kopie a prodávali je na kazetách. Jednu za pět set korun," připomněl autor prvního dílu Bony a Klid Radek John s tím, že veksláci tak na filmu vydělali dost peněz.

Poté se film dostal i do kin, protože KSČM usoudila, že nemá cenu ho držet, když stejně koluje mezi lidmi.

Podle tvůrců se vrací i někdejší postavy, především pak Roman Skamene jako vekslák. Ten bude i v pokračování pít „magické oko" tedy zelenou postavenou v půllitru piva.

„Ten záběr se točil několikrát, což mi režisér udělal schválně," tvrdí Skamene a vzpomíná, jak byl po prvním filmu mezi veksláky populární.

„Všude mě zvali. Jak mě viděli, hned otevírali šampus," vzpomíná.

Kdo se naopak nevrátí je postava, kterou hrál Tomáš Hanák. V první dílu zemřel.

„Producent ho chtěl oživit, ale to jsem odmítl s tím, že jim raději neprodám na postavy z filmu práva," uvedl další perličku Radek John.