Největší město Šluknovského výběžku Varnsdorf má podle údajů Českého statistického úřadu 14 837 obyvatel. Podle geolokačních dat je to ve skutečnosti o téměř 12 procent, tedy 1780 lidí, méně. „Poprvé jsem o této analýze slyšel někdy na jaře letošního roku. Pro naše město z toho plyne, že u nás žije ve skutečnosti přibližně 13 tisíc lidí. To je počet osob, které u nás přespávají,“ říká starosta Varnsdorfu Jan Šimek. O tom, jak by tuto analýzu mohli ve Varnsdorfu využít, se budou bavit ve vedení města.

Největší rozdíl zaznamenala analýza v Bílině na Teplicku, kde činí téměř 20 procent. Velmi vysoký rozdíl mezi daty ČSÚ a realitou je také v Chomutově, kde přesáhl 15 procent. To znamená, že v tomto městě žije o sedm tisíc lidí méně, než kolik uvádí oficiální statistiky. V sousedním Mostě pak tento rozdíl činí přibližně 14 procent. „Ve větších městech Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je počet rezidentů menší, než udávají oficiálně statistiky. Data také ukázala, že v některých centrech cestovního ruchu je o víkendu několikanásobně větší počet obyvatel než ve všední dny,“ upozornila Klára Dubalová z odboru komunikace ministerstva vnitra.

close Ministerstvo vnitra si nechalo zpracovat analýzu mapující skutečný počet obyvatel v obcích. info Zdroj: Ministerstvo vnitra zoom_in Ministerstvo vnitra si nechalo zpracovat analýzu mapující skutečný počet obyvatel v obcích.

Na opačném pólu než Chomutov, Bílina nebo Most se nachází obce ležící na hranici se Středočeským krajem. Z těch je totiž možné jezdit do Prahy za prací nebo studiem, aniž by bylo nutné se do hlavního města přestěhovat. Roudnice tak ztrácí jen 1,7 procenta obyvatel, Litoměřice 3,6 a Louny 3,8 procenta. „Do Prahy jsem přišel na vysokou školu, později jsem tu zůstal i pracovat. Trvalé bydliště mám ale i nadále v Rumburku, odkud pocházím. V Praze jsem se za tu dobu asi šestkrát stěhoval a to by se mi nevyplatilo si neustále měnit doklady,“ vysvětlil Ondřej Obergruber, který je jedním z tisíců lidí ze severních Čech, proč si ponechal trvalé bydliště ve svém rodném městě. Právě na základě údajů o trvalém bydlišti sestavuje své statistiky ČSÚ.

Přestože pořízení podobných dat je poměrně drahé, obce si je platí například kvůli plánování v cestovním ruchu, dostanou je od ministerstva vnitra bezplatně. Jejich následné využití je pak poměrně široké. Například pro přesné rozložení služeb nebo umístění úřadů tak, aby co nejvíce vyhovovalo skutečnému pohybu lidí. Je možné je použít také při plánování kapacity škol nebo veřejné dopravy. Své využití najdou ale i při krizovém řízení, kdy obce budou mít lepší přehled o tom, o kolik lidí se je potřeba v nějaké krizové situaci postarat.

close Ministerstvo vnitra si nechalo zpracovat analýzu mapující skutečný počet obyvatel v obcích. info Zdroj: Ministerstvo vnitra zoom_in Údaje od mobilních operátorů také ukazují, mezi kterými městy lidé jezdí nejčastěji. Do regionálních center se hvězdicovitě sjíždí z okolních obcí, velký dopravní proud je viditelný také do Ústí nad Labem z Děčína a z Teplic.

Data pochází od všech tří českých operátorů, kteří je získali při čtyřech měřeních v letech 2021 až 2023. Dohromady zahrnují 10,3 milionu SIM karet vložených do mobilních telefonů. „Data mimo jiné obsahují údaje o počtu obyvatel obce, kolik jich z obce a jak často vyjíždí, zda mají druhé bydliště, mezi kterými obcemi obyvatelé nejčastěji cestují atd. Údaje jsou anonymizované a neztotožnitelné s jakoukoli osobou,“ vysvětluje Klára Dubalová.

Rozdíly mezi daty ČSÚ a mobilních operátorů
Děčín -10,4 %
Ústí nad Labem -9,4 %
Teplice -7,3 %
Most -14,1 %
Chomutov -15,3 %
Louny -3,8 %
Litoměřice -3,6 %
Bílina -19,9 %
Roudnice nad Labem -1,7 %