Varroáza. Slovo, které každoročně vyryje na čela včelařů několik hlubokých vrásek. Situace se nezměnila ani letos, kdy se v teplém zimním počasí mohli roztoči přenášející smrtelnou nemoc nerušeně množit. Na Děčínsku se mezi odborníky hovoří až dvaadvaceti procentech uhynulých včelstev. Roztoč varroázy napadá jak včelí plody, tak i dospělé jedince. Ve srovnání s jinými okresy České republiky se však na Děčínsku může hovořit o relativně nízkém číslu. Jinde jich totiž uhynula i polovina.

„V roce 2007 jsme zazimovali celkem 3731 včelstev. K poslednímu dubnu tohoto roku jich evidujeme 2917,“ uvedl předseda Okresního výboru Českého svazu včelařů v Děčíně Zdeněk Novotný. Podle těchto údajů si lze lehce spočítat, že včelaři na Děčínsku se během zimy rozloučili s více než osmi stovkami včelstev. Většinu z těchto úhynů má na svědomí právě nemoc zvaná varroáza.

Za relativně nízkými počty úhynů stojí podle okresního předsedy Novotného především řádné a poctivé léčení včelstev v podzimních a zimních měsících, které nařizuje krajská veterinární správa. „Na nebezpečí možných úhynů včel na varroázu v důsledku teplé zimy upozornilo včelaře ústředí Českého svazu včelařů, Výzkumný ústav včelařský v Dole a Státní veterinární správa ČR již počátkem roku 2007. Bylo vydáno doporučení k plošné jarní léčbě i k preventivnímu ošetření po ukončení snášky. Tam, kde vzali včelaři toto doporučení vážně a řídili se těmito radami, si vytvořili předpoklady pro přežití včel i po letošní teplé zimě. A to je právě případ Děčínska,“ vysvětlil Jiří Suchopár z děčínské veterinární správy. Pochvalu si podle něj zaslouží nejen vedení okresního výboru Českého svazu včelařů v Děčíně, ale také předsedové a zdravotníci ostatních základních organizací.

V současné době působí na Děčínsku 382 včelařů organizovaných v sedmi základních organizacích. „Jde většinou o dříve narozené. Mladým se do včelaření moc nechce, jelikož je se včelami dost práce a efekt je zanedbatelný,“ doplnil Novotný.

Kromě varroázy trpí včely i dalšími různými bakteriálními onemocněními, virovými a zevními i vnitřními parazity. Z bakteriálních jsou nebezpečnými nákazami mor a hniloba včelího plodu. „Poslední ohnisko moru bylo na Děčínsku zlikvidováno v roce 2004,“ podotknul Suchopár. Z parazitárních onemocnění je to především varroáza, nosémová nákaza a z exotických parazitárních onemocnění pak například tumidóza, která se do Evropy zavlekla z amerického kontinentu.