Karel Bulejko vlastní přibližně šest tisíc metrů čtverečních pozemků nedaleko varnsdorfské nemocnice. Ty jsou v současné době vedené jako stavební, mají tedy milionovou hodnotu. Návrh územního plánu je navrhuje převést na zeleň. Cenový rozdíl mezi těmito dvěma druhy pozemků je přitom astronomický. Stavební parcely se ve Varnsdorfu prodávají běžně za ceny okolo 1200–1300 korun za metr čtvereční, cena zemědělské půdy se pohybuje okolo 35 korun za metr,“ řekl na jednání zastupitelstva Bulejko. Ten pozemky koupil od soukromníka již jako určené k výstavbě. Bulejko se o chystané změně dozvěděl podle svých slov víceméně náhodou, když si loni přišel na městský úřad pro potvrzení, že jsou jeho pozemky určené k nízkopodlažní výstavbě. Úředníci ani zhotovitel jej podle jeho slov osobně nekontaktovali s tím, že se připravuje znehodnocení jeho parcely. Kvůli své práci námořního kapitána se nemohl přesvědčit, jak byla jeho připomínka vypořádána. Že ji úředníci zamítli, se dozvěděl až po svém návratu krátce před jednáním zastupitelstva. „Pokud dojde ke schválení územního plánu, ve kterém budu mít ze stavebních pozemků trvalý travní porost, budu se muset bránit právní cestou. Není to pro mě žádná lapálie, ale ztráta několika milionů,“ dodal Bulejko.

Podle Václava Nechvíleho z varnsdorfského stavebního úřadu se podobný problém, tedy degradace pozemků ze stavebních, týká dvou ucelených parcel ve městě. Některé další pozemky byly změněny ze stavebních na zemědělskou půdu částečně. „Došlo k redukci návrhových ploch o 8,5 procenta. Hlavním argumentem – kromě ochrany zemědělského půdního fondu – byl demografický vývoj. Za 30 let klesl počet obyvatel ve Varnsdorfu o 1 900 lidí. Je zřejmé, že úbytek obyvatel je velmi razantní,“ vysvětloval Nechvíle zastupitelům. Podle veřejně dostupných dat ale počet obyvatel za stejné období klesl jen o 650.

Jako problematický vidí návrh územního plánu také Václav Žák. Z jeho oploceného pozemku totiž dělá veřejnou komunikaci, která by měla být volně přístupná a propojit dvě ulice. „Historicky za našim plotem vedla pěšinka. Máme to šedesát let oplocené, nikdy tam žádná veřejná komunikace nebyla. Teprve když jsme před lety chtěli dělat naši vlastní komunikaci, zjistili jsme, že je ta pěšina namalovaná u nás. Jak se to tam dostalo, nikdo neví,“ vysvětloval Žák zastupitelům. Chyba se stala pravděpodobně již při přípravě současného územního plánu.

Ani přes podanou námitku ji úředníci ale neopravili a do návrhu nového strategického dokumentu ji znovu zanesli. To je pro Václava Žáka nepřijatelné a stejně jako Karel Bulejko by v případě schválení nového územního plánu podal podnět k jeho zrušení a je připraven se bránit i u soudu. Nehodlá se totiž smířit s tím, že město chce udělat z jeho soukromého pozemku pozemek veřejný. Podle jeho názoru by propojku mohlo město realizovat na svém vlastním pozemku.

Po přibližně hodině a půl dlouhé diskusi se zastupitelé dostali k hlasování o přijetí dokumentu. Nakonec jej podpořilo devět zastupitelů, což na přijetí nestačilo. K jeho schválení bylo totiž potřeba jedenácti hlasů. Zastupitelstvo se tak k němu pravděpodobně vrátí na svém jednání po prázdninách.