Do problémů se mohou právě před Vánocemi dostat lidé, kteří si půjčí peníze od lichvářů. Své o tom ví například Andrea Dvořáková.
Žena si půjčila pět tisíc korun na dárky pro rodinu a zaplatila téměř dvojnásobek. Dnes už raději kupuje drobnosti a na svou zkušenost se snaží zapomenout.
Zlý sen
„Bylo to jako zlý sen. Potřebovala jsem rychle peníze, ale do banky se mi nechtělo, tak mi známá dohodila jinou známou. Pak to všechno začalo," vzpomíná Dvořáková. Pro splátky si žena chodila k ní domů a pokaždé vyinkasovala pár stovek. Úrok byl ale tak velký, že dohromady vrátila Andrea téměř deset tisíc korun.
„Jednou jsem na splátku neměla a paní se mnou pěkně vyběhla. Chodila za mnou dvakrát denně, psala smsky a vyhrožovala exekutorem. A to jsem se zpozdila jen o tři dny. Hrozné dny," vypráví mladá žena a dodává: „Připadala jsem si jako zloděj. Bylo to hrozně nepříjemné, a tak jsem pak byla šťastná, když jsem vše doplatila. Už nikdy bych to nezopakovala."
Majetek je fuč
Mladá žena ještě dopadla poměrně dobře. Mnozí lidé, kteří si půjčí peníze od lichvářů nebo podvodníků, skutečně přichází i o majetek. A nikoho nezajímá, že nalítli podvodníkům.
Právě předvánoční období je doslova žní lichvářů.
„Podstata lichvářského byznysu spočívá v tom půjčit všem, ale jen nepatrnou částku ve výši maximálně do 5 000 korun – vyhnou se tak zákonu o spotřebitelském úvěru. Ve skutečnosti totiž ani nechtějí dlužné peníze zpátky, jejich cílem není zodpovědně půjčovat, ale dostat se k majetku dlužníka," říká Juraj Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka, která si na novodobé lichváře posvítila a vytipovala jejich nejčastější triky.
Obejít zákon
Lichváři se často snaží obejít zákon o spotřebitelském úvěru tím, že nepůjčují více jak 5 tisíc korun, případně žádají neadekvátní zajištění nízkých půjček bianco směnkou (pozn. red. bianco směnka nemá vyplněné všechny údaje, směnkou se stává až po úplném vyplnění) nebo nemovitostí.
„Dlužníkům, kteří podepsali bianco směnky, můžu doporučit, aby se při prodlení nejdříve pokusili dohodnout s věřitelem nebo držitelem směnky na splátkovém kalendáři, a po doplacení dluhu požádali držitele směnky o vydání jejího originálu. V soudním řízení mají směneční dlužníci povinnost uvést důkazní břemeno stran neplatnosti směnky, a to bývá často velmi složité," radí advokát Pavel Maršálek.
Dlužníci si často neuvědomují právní váhu směnky, kterou podepisují.
„Klientům připadá směnka bezpečnější, než třeba zajištění půjčky nemovitostí nebo ručitelem. Bohužel opak je pravdou. Za směnku fyzická osoba ze zákona ručí celým svým majetkem – tedy klidně i bytem, domem či chalupou – a skutečně může kvůli dluhu pár desítek tisíc korun přijít o střechu nad hlavou," vysvětluje Orgoň, ředitel společnosti Kouzelná půjčka.
Exekutor v akci
Problém je tedy poměrně snadno na světě. Člověk se ani nestačí rozkoukat a za dveřmi má exekutora.
„Každou exekuci musí nařídit soud. Poté pověří soudního exekutora o její provedení," uvedla Petra Báčová z Exekutorské komory České republiky.
Spotřebitelské úvěry tvoří významnou část pohledávek, kvůli kterým soudy nařizují exekuci.
„Podle mediálních výstupů některých bank víme, že průměrná výše částky, pro kterou se věřitel rozhodne žalovat dlužníka, činí zhruba 50 tisíc korun. Průměrná částka, kvůli které byla nařízena exekuce, činí podle údajů Exekutor-ské komory za rok 2011 85 tisíc korun." uvedla Báčová.
Znají zákony
Lichváři vynikají ve výborné znalosti zákonů a právních kliček. To jim umožňuje vydělávat i na problematických půjčkách. Proto dnešní lichvářské společnosti i přes vysoké procento nesplacených úvěrů nekrachují.
„Tito finanční predátoři napůjčují všem klientům pár korun, pak celé portfólio zažalují a soud jim přisoudí náklady na řízení. Další peníze vyinkasují za náklady na exekuční řízení, plus si dohodnou podíl na odměně exekutora. Z pětitisícové jistiny tak doká-žou obratem udělat 34 tisíc korun," vypočítává Juraj Orgoň.
A jak dále uvedl, ačkoli až 80 procent klientů dluh nikdy nezaplatí, je to pořád dobrý byznys. A to do zisku nepočítáme případné pokuty, směnky nebo movitý a nemovitý majetek dlužníka.
Trpké zkušenosti
Zkušenosti lidí jsou často dost trpké.
„Dostala jsem se v důsledku nemoci do platební neschopnosti. Neměla jsem na nájem. Půjčila jsem si proto od nebankovní společnosti 70 tisíc. Říkala jsem si, že si půjčím o něco více než potřebuji, nevěděla jsem, jak dlouho ještě budu nemocná. Splátka byla asi 3500 korun. Po několika měsících jsem se dostala do problému, kdy mi nezbylo na splátku. Snažila jsem se dohodnout, že další měsíc zaplatím dvě splátky najednou. Nedohodli jsme se. Za jednu opožděnou splátku mi napočítali penále 50 tisíc korun," řekla Hana Poláková.
Podvody s výší dlužné částky a registračními poplatky patří mezi další novodobé triky lichvářů. Dalším trikem je, že firma nabízí půjčku s relativně nízkým úrokem, ale klientovi vyplatí méně peněz, než uvede do smlouvy. Část úroku tak de facto schová v jistině.
„Klient podepisuje půjčku například na 5 tisíc korun, ale reálně mu věřitel vyplatí 4 tisíce a tisícovkou kompenzuje inzerovaný nízký úrok. Případně je první splátka splatná ihned při podpisu smlouvy, takže na účet klienta opět odejde méně peněz, než podepsal, a ze kterých platí úrok," popisuje Orgoň.
Pro dlužníky, kteří se dostali do spárů lichvářů, existuje několik občanských sdružení, kde získají zdarma právní pomoc. Většinou až poté se obracejí přímo na advokáta. Nic jiného jim už nezbývá.