„Na chalupu do Valkeřic jezdím od roku 1970. Když jste přijížděl od Verneřic, bylo to to první, co jste z Valkeřic viděl. Jednou jsme přijeli a kostel nebyl. To bylo strašný,“ popsala vzpomínky na červenec 1975 chalupářka Eva Vízková z Prahy, která dorazila i s manželem a vnoučaty v sobotu pomáhat při odkrývání zbytků kostela. Spolu se svými kamarády ještě monumentální barokní stavbu procházela. Ale pamatuje si ji už jako značně poškozenou, děravá byla především střecha. „Pod námi bydlel soused, který byl památkář a snažil se kostel zachránit. Ale řekli mu, že tady nejsou věřící a tak to nebudou opravovat,“ dodala Vízková.

Právě špatný stav zapříčiněný úmyslnou neúdržbou v té době téměř 250 let staré stavby byl záminkou k tomu, aby ji mohli komunisté nechat odstřelit. Stejně jako například nedaleké kostely v Merbolticích, v Rychnově a na Gottesbergu ve Verneřicích. Nedaleko hranic okresů nechali komunisté zničit kostel v Mukařově na Litoměřicku. „Ačkoliv nejsem věřící, tak si myslím, že kostel k vesnici patří. To, co se tehdy stalo, bylo barbarství. Těžko se to vrací zpátky. Pokud si společnost uvědomí, že to byla hloupost, je to krok dobrým směrem,“ řekl do lomozu lopat a krumpáčů manžel paní Vízkové Petr, který také přišel přiložit ruku k dílu.

Dohromady přišlo několik desítek dobrovolníků, pro které obec připravila jako odměnu za jejich práci občerstvení.

Pamětníků kostela ale postupem let ubývá. „Chtěli bychom obnažit základy a vytvořit na prostoru bývalého kostela pietní místo. Co bude dál, to uvidíme. Důležité je, že se nyní začne mluvit o tom, že tu byl od středověku kostel,“ vysvětlil administrátor valkeřické farnosti Marcel Hrubý. Kostel svaté Barbory sloužil Valkeřicím, kde v dobách největšího rozkvětu žilo téměř 1 600 lidí, a zaniklé obci Sluková, kde žilo dalších více než 200 obyvatel.

K hlavním hybatelům odkrývání základů patří architekt a historik Tomáš Efler. „Nasměřujte někoho na schody, další mohou kopat u zdi,“ organizoval v sobotu jednotlivé kopáče. Podařilo se mu sehnat půdorysné plány kostela svaté Barbory, podle kterých dobrovolníci hledali základy svatostánku. Na mnoha místech se ale obvodové zdi nedařilo najít. Pravděpodobně je zničil buď samotný odstřelový výbuch, nebo následné řádění buldozeru na zbořeništi. Stovky kubíků suti pak skončilo v nedaleké rokli, kterou zcela naplnily.

Dobrovolníkům se už podařilo odkrýt původní podlahu, která byla pod schodištěm na kůr. Země vydala také některé původní trámy nebo kamenné sloupky. Postupně vystupuje znovu na světlo i schodiště, kterým vesničané do kostela chodili. Práce ale na ně čeká ještě více než dost. Chrám totiž měřil na délku k padesáti metrům. „Byl to jeden z největších vesnických kostelů v okolí,“ přiblížil význam kostela Efler.

Kostel svaté Barbory postavil ve Valkeřicích na náklady majitele konojedského panství hraběte Františka Antonína Šporka mezi lety 1724 až 1728 Zacharias Hoffmann, stavitel lipovského zámku. Po skončení druhé světové války a vysídlení původních obyvatel obce začal kostel rychle chátrat. V průběhu 60. let 20. století byla většina mobiliáře kostela přesunuta do nedalekých Verneřic, část se však ztratila. O zániku kostela rozhodl na počátku 70. let 20. století Okresní národní výbor v Děčíně. Nejprve znemožnil opravy chátrající stavby a poté, co biskupství požádalo o poskytnutí částky 300 tisíc korun na rekonstrukci střechy, požádal ministerstvo kultury o zrušení památkové ochrany stavby. O status kulturní památky kostel přišel 29. srpna 1974 a následně začal okresní národní výbor připravovat jeho demolici. Odstřel kostela se uskutečnil 11. července 1975.