„Nůž ve tvaru zvířete není ve světě obvyklý. Přestože může být nebezpečný, jeho design je unikátní a krásný, tudíž v lidech vzbuzuje pozitivní emoce,“ říká ředitel komunikace Mikov Bedřich Jetelina. Nožířská firma nevyrábí pouze rybičky, specializuje se na vše od běžné kancelářské sponky až po šavle, sekáčky i speciální nože pro armádu.

„Například náš útočný nůž Uton vznikl ve Vojenském výzkumném ústavu ve Slavičíně. Ve světě nemá obdobu, používají ho ozbrojené složky. K 100. výročí od založení republiky jsme vyrobili 100 očíslovaných kusů se speciální zelenou střenkou. Prodával se za zhruba 3 300 korun. Prodej jsme zahájili na Facebooku 28. října v 8 hodin, v 8.45 bylo vyprodáno. Dnes, půl rok od prodeje, se běžně po internetu nůž prodává za 15 až 20 tisíc korun,“ líčí Jetelina.

TRADICE 200 LET

Ve firmě pracuje zhruba stovka nožířů a odborných pracovníků. Navazují tak na dvě stovky let starou tradici drobného průmyslového zboží a nožů v Českém Švýcarsku. První výrobnu v Mikulášovicích založil obchodník Ignaz Rösler už v roce 1794. Tehdy vyráběl nože, pilníky, srpy i váčky na tabák.

„Nikdy nebudeme konkurovat čínským výrobcům, kteří sekají statisíce a miliony nožíků na automatických linkách. Stále zůstaneme tou firmou, která bude mít velký podíl ruční práce,“ podotýká Jetelina s tím, že mezi nejpopulárnější nože z Mikulášovic stále patří právě rybička.

Proces její výroby má několik fází. „V kotoučích sem přivezou železo, které se dále posouvá do lisu. Materiál, kterým je nerezová ocel, jede na pásu a seká se,“ ukazuje Jetelina v přízemí továrny. K vysekání se tady používají speciální formy, jež produkuje místní nástrojárna. Po vysekání je potřeba ocel zakalit a čepel zabrousit.

STŘENKA ZE ZINKU

V další části se nachází obří nádoby s vodou a směsí kamínků. Zde se čepele nechávají 8 až 12 hodin omílat, aby získaly zrcadlově lesklý povrch. Střenky na rybičku se zase v odděleném prostoru stříkají zinkem. „Dříve se používal plech, ale zinek je pro tyto účely nejlepší,“ říká Jetelina.

Další cesta nožíku míří do prvního patra. Hlavní části rybičky jsou hotové, ale ještě nejsou smontované a ostré. Právě v montovně rybičku pomocí nejrůznějších ručních strojů dávají dohromady a začišťují ostré nýty. Jestliže v dolní části fabriky převažovali muži, tady je zase nadvláda ženských pracovnic. „Ženy jsou na některé věci prostě šikovnější a preciznější,“ vysvětluje Jetelina.

Montáž větších nožů není vůbec jednoduchá. Své o tom ví Jarda, který v Mikulášovicích sestavuje predatory, vyhazovací zavírací nože. „Nejtěžší je prostorové vidění. Nesmím to utáhnout moc, aby to neprasklo. Nemůžu to ale zas utáhnout málo, protože by byl nůž volný. Chce to praxi,“ popisuje zkušený nožíř.

Nechybí ani tzv. suchá brusírna, kde se ostří a vyrábějí speciální nože se střenkami například z parohů nebo zvířecích kostí. „Když se něco nepodaří, zákazníci to zveřejní na sociálních sítích a už je malér. Musíme proto dávat velký důraz na to, aby od nás nože odcházely v co nejvyšší kvalitě. Za každý nůž je tak u nás zodpovědný konkrétní člověk. A ten potom nese i důsledky, když je něco špatně,“ podotýká Jetelina.

PRŮHLEDNÉ KRABIČKY

V kontrolní části se jde už do finále. „Kontroluji kvalitu, jestli nůž není poškozený. Očistím ho, zabalím do pouzdra, přidám čárový kód a jde to ven,“ říká pracovnice Radka, která pochází přímo z Mikulášovic. Rybička se balí do průhledných krabiček, aby v nich výrobek pěkně vynikal.

„Nejsme Apple, takže v supermarketech musí být vidět, co je vevnitř. Bylo by hezké mít jenom bílou krabičku, ale musí to odpovídat masovému prodeji, aby se zákazník podíval a hned viděl, co je uvnitř,“ dodává Jetelina.

K dražším či limitovaným rybičkám ze stříbra nebo zlata dodává firma i luxusnější pouzdra. O nože z Mikulášovic je stále obrovský zájem, proto by fabrika potřebovala více zaměstnanců. „Jsme schopni si k nám na praxi vzít i studenty, aby se seznámili s výrobou. Můžeme mu nabídnout i nějaké stipendium, a když bude šikovný, pracovitý a bude mít zájem, dokážeme ho poté i zaměstnat a dát mu perspektivu. Nemusí skončit jako pomocný dělník,“ dodává Jetelina.