Podle Jindřicha Zídka ze státního Povodí Labe je situace na řece co do průtoků zoufalá. „Problém mají i plavidla s ponorem do 90 centimetrů, průtoky jsou extrémně nízké. Bývaly i nižší, ale ne v tomto období. Mám obavy, že si to příroda zle vynahradí," varoval Jindřich Zídek.

Pouhých 157 centimetrů dosahovala vodní hladina na vodočtu v Ústí nad Labem, podle kterého se provoz na řece řídí, v pondělí 1. června krátce před polednem. Průtok vody činil 109 kubíků za vteřinu. To jsou pro toto období podle Povodí Labe rekordně nízké hodnoty.

Na měřícím zařízení Českého hydrometeorologického ústavu v Děčíně byl stav hladiny ještě nižší. Okolo poledne naměřil ústav pouhých 125 centimetrů vody, tedy čtyři centimetry od hranice sucha. Pod tuto hranici, která je v Děčíně stanovena na 121 centimetrů, se řeka dostala již v závěru minulého týdne.

Nízké stavy vody by se ale neměly zatím výrazně dotknout turistického provozu na Labi v Děčíně a jeho okolí.

„Na lince do Hřenska stále jezdíme. Máme totiž k dispozici loď, která si s podobně nízkými vodními stavy bez problémů poradí," říká jednatel Labské plavební společnosti Martin Komrska.

Podobná situace je také na přívozu v Dolním Žlebu, který kromě místních využívají také turisté mířící například na vyhlídku Belveder. Také ten je zatím v provozu. Jak to bude v příštích dnech je ale obtížné odhadnout.

Ale zlepšení plavebních podmínek odborníci zatím neočekávají.

„Drobné srážky nebo přeháňky nestačí. Muselo by pršet několik dní, aby se to výrazněji projevilo na hladině řeky," říká Jiří Mach z děčínského pracoviště Povodí Labe.

Podle hydrologů, například Zdeňky Vilhelmové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), je na vině suchá zima. „Srážek bylo málo. V zimě byl sníh jen čtrnáct dní, s výjimkou Krkonoš. Předpovědím počasí lze věřit jen šest dnů dopředu. Budeme se snažit objednat nějakou vodu," zažertovala vědkyně.

Problémy ale dělá nízká hladina řeky především rejdařům. Ti nyní nemohou plout, plavba byla totiž zastavena již minulý týden. V přístavech ale přitom čeká zboží v ceně mnoha milionů korun, které není možné vyvézt z České republiky. Jeho výrobci tak musí mnohdy platit penále za pozdní dodání, ohrozit to může i příští zakázky.

Miliony ale tratí při nízkých vodních stavech i samotní rejdaři. Ti totiž mnohdy jezdí s poloprázdnými loděmi, což se jim nevyplácí.

S tím by podle rejdařů mohla částečně pomoci stavba plavebního stupně v Děčíně, která by měla zvednout hladinu nad Děčínem.

Proti jeho stavbě ale vystupuje řada ekologických sdružení, která považují vodní stupeň za zásah do unikátního systému Labského údolí. Navíc se jim nelíbí také cena vodního díla, která by měla dosáhnout přibližně pěti miliard.