Základní rozdíl mezi úpalem a úžehem je v tom, že na přímém žhnoucím slunci hrozí úžeh, zatímco v horké, nevětrané místnosti hrozí úpal. Úžeh z přílišného účinku slunečního záření vyvolává překrvení mozkových plen a otok mozku, který v nejhorším případě vede až k úmrtí. U úpalu jsou příčiny jiné.

Přehřívání lidského organismu souvisí zejména s vlhkostí. „Vzduch dokáže pojmout jen určité množství vodních par. Jakmile se nasytí, další vlhkost už nedokáže absorbovat. V čem je problém? Lidské tělo se ochlazuje, protože vzduch absorbuje vypařovaný pot. Jakmile vzduch váš pot přestane absorbovat, můžete se potit, jak chcete, ale neochladíte se. Váš pot nemá kam odejít. Teplota vašeho těla zůstane vysoká, a pokud se nic nezmění, do pár hodin zemřete na úpal,“ píše Bila Gates v knize Jak zabránit klimatické katastrofě.

Ilustrační foto
Smrt číhá i u vody. Podívejte se, co dělat a jak pomoci když se někdo topí

„Pokud se jedná o nemoci z přehřátí, tak základní první pomoc je obecně známá, tedy klid, dostatek tekutin a odpočinek na chladném, větraném místě. Teprve když se situace začne komplikovat, je dobré kontaktovat lékaře,“ říká lékař Jiří Štverák z litoměřické nemocnice.

Sluneční záření působením na lidskou kůži dodává tělu vitamín D. Během příliš intenzivní opalování však odchází z těla nejen pot, ale i minerály. Ty je potřeba doplnit, nejlépe v podobě chlazených minerálek.

Pozor na alkohol

Byť základním opatřením je dostatek tekutin, alkoholickým nápojům se raději vyhněte. V Česku bývá nejlevnějším nápojem pivo, Jenže alkohol posílá vodu z těla rychle pryč. „Jakmile vstoupí alkohol do krevního řečiště, je blokováno vylučování antidiuretického hormonu (ADH) z neurohypofýzy. ADH za normálních okolností podporuje zpětné vstřebávání vody v ledvinách. Při snížené sekreci ADH ledviny nedostávají signál, že by měly s vodou šetřit, a tak ji posílají přímo do močového měchýře,“ vysvětluje Michaela Fojtů na serveru Masarykovy univerzity. Následné močení odvádí z těla tolik potřebnou vodu.

Přehřátím organismu jsou nejvíce ohroženy děti a také senioři, u kterých se nebezpečný stav může prudce zhoršit. „Pokud je první pomoc pojata správně, většinou stačí samoléčba v klidném prostředí. Ovšem pokud se symptomy zhorší, je nutno navštívit lékaře nebo s ním stav alespoň telefonicky konzultovat. Pak je samozřejmě potřeba dbát jeho pokynů, včetně případné medikace. Vše závisí na zodpovědnosti lidí a tíži symptomů, “ dodává Štverák.