Proti chystanému úplnému uzavření silnice z Hřenska do německé Schmilky, o které kvůli riziku řícení skalních masivů ze svahu nad bezcelním pásmem požádalo Ředitelství silnic a dálnic, brojí nejen hřenská radnice, ale i místní živnostníci a provozovatelé hotelů v blízkém i vzdálenějším okolí. Svůj nesouhlas vyjádřili v petici, kterou už podpořilo půldruhé stovky podnikatelů.

„Nechceme dopustit, aby k plánované uzavírce došlo. Devadesát procent klientely zdejších hotelů a penzionů tvoří hosté ze Spolkové republiky Německo. Když nebudou moci projíždět do Hřenska rovnou přes Schmilku, desítky kilometrů dlouhé objížďky absolvovat nebudou. Z toho máme strach a proto se bráníme peticí,“ uvedla majitelka České hospody Kateřina Horáková. Někteří hoteliéři a vlastníci restaurací dokonce přiznali, že by museli kvůli ekonomickým ztrátám přikročit i k propouštění zaměstnanců.

„Pro Hřensko by úplná uzavírka byla morovou ranou,“ reagoval starosta Josef Černý.

Silniční úsek za hřenským hraničním přechodem od loňského podzimu motoristé projíždějí na signalizaci semaforů v jednom jízdním pruhu. Toto opatření si vyžádalo právě nastalé skalní řícení. Pískovcové bloky, které jsou pro komunikaci pod svahem největším rizikem, nechal národní park České Švýcarsko zabezpečit. Krajský úřad Ústeckého kraje správě parku ale stanovil povinnost postarat se o celkovou sanaci sesuvem ohrožených masivů.

„Proti takovému rozhodnutí jsme se ohradili a spor není dosud vyřešený. Nastala poněkud zvláštní situace. Krajská samospráva s námi v této záležitosti dosud prakticky vůbec nekomunikovala, ale už chystá další nařízení, abychom se o sanaci postarali. Pokud nám taková povinnost bude stanovená, tak se jí zhostíme. O vynaložené peníze se ale pak budeme soudit, protože o bezpečí na silnici se má ze zákona postarat majitel komunikace. Tedy Ředitelství silnic a dálnic,“ reagoval ředitel NP České Švýcarsko Pavel Benda. Odhadované náklady na novou sanaci se pohybují ve výši okolo dvou milionů korun.

Zástupci Ředitelství silnic a dálnic podání žádosti na úplnou uzavírku zdůvodnili zodpovědností za bezpečné užívání komunikace.

„Nechceme připustit, aby tam došlo k nějaké nečekané události s nevratnými následky. Proto na úplné uzavírce trváme. A to do doby, než se podaří riziko případného skalního řícení na silnici zažehnat,“ uvedl bezprostředně po podání žádostí Zdeněk Zíka z ústeckého střediska ŘSD.

Požadavkem se od konce minulého týdne zabývá ústecký Krajský úřad.

„Jasno v celé záležitosti bude až po ukončeném správním řízení, tedy po sedmnáctém únoru,“ vzkázala mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová.

Lidé v Hřensku očekávají, že v konečném verdiktu krajské samosprávy budou mít před řehtáním úředního šimla navrch věcné argumenty odborníků. Těch, kteří dění v tamních skalách sledují a proto vědí, že probíhající měření žádné nové akutní ohrožení nesignalizují. A také těch, kteří se mají postarat o samotné zabezpečení skal.

„Probírali jsme tuto záležitost se zástupci ústecké společnosti AZ Sanace. Tvrdili, že potřebné zásahy nejsou takového rozsahu, aby kvůli nim muselo dojít k úplnému uzavření tamní silnice. To je dost pádný argument,“ připomněl ředitel Českého Švýcarska Pavel Benda.

Úplné uzavření silnice by přineslo problémy nejen Hřensku a okolním obcím, ale zkomplikovalo by život i motoristům ze Šluknovska, kteří si cestu do Děčína krátí právě přes německé území. Na tyto jízdy s úsporou až sedmdesát kilometrů v obou směrech by museli na nějakou dobu zapomenout.

„Peticí nehájíme jen své zájmy, ale bojujeme právě i za lidi ze Šluknovského výběžku. Mimochodem, úplnou uzavírku nepovažuje za nijak šťastný a nutný krok ani nový ministr dopravy Petr Bendl, kterého jsme s tou svízelnou situací seznámili,“ uvedl hřenský podnikatel Josef Král.

Reakce některých zástupců Ředitelství silnic a dálnic naznačily, že správce komunikace může z požadavku úplné uzavírky slevit. Bude prý ale záležet především na přesvědčivosti argumentů o zvládnutí sanačních zásahů ve stávajícím dopravním omezení. Rozhodující slovo pak stejně bude mít Krajský úřad Ústeckého kraje.