Minulý týden se konala mezi poštou a městy v celé České republice jednání, případně se domlouvaly termíny. „Jsme teprve na začátku. Oslovili jsme starosty všech obcí, kterých se rušení týká, a s 97 procenty z nich jsme měli ke čtvrtku 6. dubna domluvené termíny jednání. Zatím nejsme nikde domluveni na tom, že bychom vyměnili na seznamu rušených konkrétní pobočky,“ uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Výjimkou v seznamu rušených poboček je Liberec a Milevsko na Písecku, kde administrativním pochybením došlo k záměně pošt určených ke zrušení. S částí starostů pošta jednala už předminulý týden, další schůzky se uskuteční v týdnu povelikonočním.

Řada měst usiluje o to, aby bylo možné rušené pobočky převést do systému Pošta partner, tedy na poštovní franšízu. Případnou finanční ztrátu konkrétní pobočky by pak hradilo město. Už nyní je ale zřejmé, že například na mnohatisícových sídlištích, kde za několik měsíců pošta vyklidí své pozice, Pošta partner nebude. Vedení státního podniku to totiž rezolutně odmítá. „Chystaná legislativa říká, že Česká pošta bude provozovat 2900 poboček. My se této hranice budeme i po redukci dotýkat. Pokud budou vznikat nové Pošty partner, tak to bude z té množiny 2900,“ řekl pověřený zástupce generálního ředitele České pošty Miroslav Štěpán.

V levobřežní části zůstane pouze pošta v Podmoklech.
Zvládne podmokelská pošta nápor? Lidé z okolí rušených pošt se obávají, že ne

Pokud by státní podnik převod rušených poboček na Poštu partner umožnil, stále by měl okolo 3200 pošt. „To by byla infrastruktura, která by byla širší, nákladná a která by neodpovídala klesající poptávce po poštovních službách,“ doplnil Štěpán.

Zájem o převedení rušené pošty do své režie měl například Děčín, jenž chce z donucení provozovat poštu na velkém sídlišti Bynov. „Je to naprostá diskriminace. Ve Svazu měst a obcí usilujeme o změnu tohoto postoje. My si nemůžeme podle nařízení, které zpupně vydají, založit třeba ani dceřinou společnost, která by na sebe poštu převzala. Přitom kdejaká vesnice má Poštu partner na úřadě nebo v obchodě,“ štve postoj České pošty děčínského primátora Jiřího Anděla.

Zkreslená čísla

Kraje, jednotlivá města i jejich sdružení a svazy se v posledních dnech obrátily na ministra vnitra Víta Rakušana, pod kterého pošty spadají. Nejčastěji se jim nelíbí rozsah redukce poštovních poboček, spokojeny nejsou ani se stylem komunikace České pošty a ministerstva vnitra. O rušených pobočkách se totiž mnohdy dozvěděly až z médií, kam unikl jejich seznam. Teprve poté jej pošta oficiálně zveřejnila. „Obracím se písemně na ministra vnitra, aby se před zrušením poboček detailně seznámil se všemi informacemi, zjistil příslušná specifika v dané oblasti, komunikoval se svými nejbližšími partnery v území, to je se starosty, a poté přijal opatření. Zvolený postup ze strany ministerstva mi nepřijde jako vhodný a doufám, že dojde k přehodnocení a nápravě,“ kritizovala postup při rušení poboček starostka Litvínova Kamila Bláhová.

Pošta při rušení desetiny svých poboček argumentuje kromě ekonomických problémů také tím, že v rámci Evropské unie bude mít stále jedno z nejširších pokrytí pobočkovou sítí. Po její redukci by měla jedna pobočka připadat v průměru na 3445 lidí. Tento údaj ale výrazně zkreslují vesnické pobočky sloužící několika stovkám až nižším tisícům obyvatel. Ve velkých městech totiž bude na jednu pobočku připadat až několik desítek tisíc lidí. Například v levobřežní části Děčína to bude více než 25 tisíc lidí, tedy téměř osminásobek celostátního průměru. Doposud spadá pod tuto poštu necelých deset tisíc obyvatel Děčína.