Průzkum Místo pro život monitoruje kvalitu života obyvatel v Česku a slouží jako nástroj pro mapování úrovně životních podmínek. Celkové pořadí krajů je složeno ze dvou částí - ze dvou třetin o umístění rozhodují statistická data, třetinou se na výsledcích podílí sami obyvatelé prostřednictvím průzkumu spokojenosti se životem v kraji, kde bydlí.

Jednotlivé kraje byly hodnocené v devíti kategoriích, celkové vítězství obhájila Praha, druhý skončil Jihomoravský a třetí Královehradecký kraj. Ústeckému kraji se vedlo pouze podle dvou kritérií. Z pohledu rozvoje dopravní infrastruktury si připsal čtvrté místo ze čtrnácti krajů. Především v západní části kraje se výrazně rozšiřuje dálniční síť, velké peníze do rekonstrukcí stávajících silnic dává již řadu let také kraj. Sedmou příčku pak autoři průzkumu přisoudili nejsevernějšímu kraji v oblasti ekologie a životního prostředí. Ocenili tak poměrně vysoký počet chráněných území včetně národního parku nebo nízkou produkci odpadu.

„Mně to zavání něčím, co vůbec nesouvisí s realitou. Podobná anketa se dělá například i v případě měst. Lidé často dají na dojmy, které jsou v rozporu s fakty. Nemyslím si, že by náš kraj byl tak špatným místem pro život,“ reaguje hejtman Jan Schiller na výsledky průzkumu, pro Ústecký kraj nepříliš lichotivé. Za pravdu mu dává například vnímání ekologie a životního prostředí přímo lidmi, podle dotazníkové akce skončil Ústecký kraj až na posledním místě. Svůj vliv na tom může mít vnímání kraje jako ekologicky velmi postiženého kvůli těžbě hnědého uhlí nebo chemické výrobě, to se ale týká jen menší části jeho území. Proti těžebním oblastem na Mostecku a Chomutovsku pak stojí vyhledávané oblasti na Děčínsku, Litoměřicku nebo i v Krušných horách.

Naopak nepříliš dobrých výsledků dosáhl Ústecký kraj ve vzdělávání, kde skončil třetí od konce. A to přesto, že například v prvních třídách nebo ve školkách je méně dětí než ve většině českých i moravských krajů. Problémy ale nastávají u vyšších stupňů vzdělávání. Například na gymnáziích má menší podíl dětí jen Liberecký a Středočeský kraj, u druhého jmenovaného je to ale ovlivněno tím, že velká část dětí dojíždí za studiem do Prahy, kde je extrémně vysoký podíl studentů gymnázií. V Ústeckém kraji je také nízký poměr vysokoškoláků.

Další velmi často zmiňovanou oblastí, o které mluví lidé i politici, je zdravotnictví. Ani v něm si Ústecký kraj podle průzkumu nevedl příliš dobře, obsadil 12. pozici, kdy pod sebe stlačil Liberecký a Karlovarský kraj. Zaostával jak v počtu lékařů, tak i v počtu zubařů.

Předposlední místo, před Prahou, pak Ústeckému kraji patří v bezpečnosti. „Největším problémem pro lidi je bezpečnost. A je to tak, jak to lidé vnímají, protože bezpečnost tu není dobrá. Ačkoliv data tomu nemusí vždy odpovídat, protože ne všechno hlásí,“ je si vědom problémů s bezpečnostní hejtman Schiller. Například v počtu usmrcených na tisíc kilometrů silnic má Ústecký kraj druhý nejvyšší počet po Olomouckém kraji. Za loňský rok u nás zemřelo 4,6 člověka na tisíc kilometrů silnic, na Hané to bylo jen o jednu desetinu více. Zároveň je v Ústeckém kraji druhý nejvyšší počet nehod, více mají jen v Praze, kde je ale výrazně hustější provoz. Dobře si ale vedli policisté zabývající se kriminalitou, jejich úspěšnost při objasňování nahlášených trestných činů je druhá nejvyšší v Česku.

Podle hejtmana Jana Schillera je největším minusem Ústeckého kraje problematické vnímání regionu lidmi z něj i z okolí. „Pořád máme nálepku. Nyní už nejen nálepku průmyslového kraje, ale i vyloučené lokality. Lidé to vzali za své a vnímají to tak. To nám podle mne moc škodí, ačkoliv si myslím, že to není vždy opodstatněné,“ říká Jan Schiller. Naopak největším plusem regionu je podle jeho názoru potenciál kraje. „Kraj má opravdu na to, aby se posunul někam jinam. Je ale potřeba změnit vnímání lidí,“ dodává hejtman.

Podobné ankety vzbuzují vždy velké kontroverze a zpochybňování výsledků, především od těch, kteří se umístili na spodních příčkách. Stejné to je také i u ankety týkající se měst, která nabídla poměrně kontroverzní výsledky. Například Varnsdorfu, který nemá plnohodnotnou nemocnici, přisoudila výrazně lepší výsledek v kritériu zdravotnictví než Rumburku, kde nemocnice, byť s určitými obtížemi, je. Hůře než Varnsdorf si v oblasti zdraví a životního prostředí v této anketě vedly i Teplice.