Například Děčín začal výrazně šetřit již poté, kdy místní teplárenská společnost oznámila zdražení tepla o více než polovinu. Právě od ní totiž odebírá teplo do škol nebo magistrátních budov. „Od podzimu budeme v úsporách za topení nadále pokračovat. Tam kde to bude možné, a teplotní podmínky to ještě umožní, proběhne další úprava topných křivek na jednotlivých objektech města Děčín i jím zřízených příspěvkových organizacích,“ uvedl mluvčí děčínského magistrátu Luděk Stínil.

Právě na topení je možné ušetřit poměrně značné množství energií. Každý stupeň, o který se vytápí navíc, zvyšuje náklady o šest procent. Zároveň ale není možné topení v úřadech nebo ve školách zcela vypnout. Teplotu na jednotlivých pracovištích upravují právní předpisy řešící bezpečnost na pracovišti. Například v kancelářích by mělo být nejméně 20 stupňů Celsia. Ministerstvo průmyslu zároveň připravuje vyhlášku, která by umožnila během nouzového stavu způsobeného nedostatkem plynu teploty v budovách ještě snížit. „Již několik let máme v budovách městského úřadu, školách apod. teploty regulované tak, aby nedocházelo ke zbytečným únikům,“ uvedla mluvčí městského úřadu v Litoměřicích Eva Břeňova.

Soláry táhnou

Cestu k dalším úsporám, motivovanou především rostoucími náklady, hledají také v Teplicích. Tam již v minulých letech nechali zateplit magistrátní budovy, ve školách mají umístěné rekuperační jednotky, které snižují potřebu vytápění. „Hledáme například místa, kde bude ještě možné omezit vytápění,“ upřesnil mluvčí teplické radnice Robin Röhrich.

V tomto lázeňském městě mají osazenou budovu úřadu fotovoltaickou elektrárnou. Podobnou cestou se vydali také v Litoměřicích, kde na střechy umístili panely na ohřev vody, zároveň i zateplovali školní budovy. Nezapomínají ani na instalaci energeticky méně náročných technologií. Pro komunitní energii v Litoměřicích je však klíčový projekt GOSOLAR – geotermální (GEO) a solární energie (SOLAR), jehož cílem je co nejvíce snížit závislost na fosilních a externích zdrojích a zajistit dostupnost všem sociálním skupinám. Výsledkem geotermálního projektu mají být funkční experimentální zdroje tepla a podzemní zásobníky, které budou napojeny na dálkové vytápění. Tento projekt se ale nestihne spustit tak, aby splnil požadavky na úspory od letošní topné sezony.

Čtyřicet korun za litr je psychologická hranice. Místy už klesla pod ní.
Cena benzínu neklesá stejně rychle jako ceny ropy. Kde ho sehnat pod 40 korun

Na fotovoltaiku a její výrazně větší využití se chtějí zaměřit také v Děčíně, kde připravují první velký projekt, který má zahrnout základní školu na Starém Městě, plavecký areál a zimní stadion. Všechny tyto městské budovy jsou totiž v těsném sousedství. „Připravujeme fotovoltaické elektrárny na naše budovy. V současné době máme hotovo několik projektových studií na FVE s tím, že čekáme na dotační výzvu. Studie je hotová například na objekt magistrátu či MŠ Rakovnická,“ doplnil mluvčí děčínského magistrátu Luděk Stínil.

Na podzim se připravují i na hejtmanství v Ústí nad Labem. „Obecně platí pro odbory majetku a investic zadání na hledání energeticky úsporných řešení při rekonstrukcích objektů v našem majetku,“ uvedl mluvčí kraje Martin Volf. Krajský úřad kromě budovy pro přibližně 800 úředníků v centru Ústí nad Labem spravuje také zhruba 180 příspěvkových organizací, především středních škol a domovů pro seniory.