Byl 1. máj, údajně lásky čas. Pro redaktorku děčínského Deníku to však byl den, kdy se rozhodla zajít na policii a oznámit, že ji její druh dlouhodobě týrá. Přemluvila ji k tomu kamarádka Alenka, která jde s ní a dělá jí morální podporu.

Umí policista v Děčíně přijmout oznámení ženy, že ji týrá partner? To byl úkol, se kterým se redakce měla vypořádat tentokrát.

„Dobrý den, potřebujeme pomoc, tady kamarádku dlouhodobě partner týrá, teď odjel, ona přišla ke mně a já ji sem dovedla,“ postrkuje roztřesenou redaktorku policistům k okénku obvodního oddělení v Děčíně Alenka. Redaktorka se vyplašeně rozhlíží, je nervózní.

Policista uvěřil. Ukončí právě rozdělanou práci a jde za ženami do čekárny v policejní služebně. Bere s sebou ještě kolegu. Oba jsou velmi milí a plni účasti. I když statistikám, jež hovoří o tom, že nejvíce týrané jsou vdané ženy mezi třiceti a čtyřiceti lety, redaktorka nevyhovuje, policisté začínají záležitost prověřovat. Dokonce nabízejí, že pojedou namísto. Partner ale přece odjel, den před tím se opil a zmizel.

„Bije vás, omezuje vás v osobní svobodě, jak to týrání vypadá,“ vyptávají se policisté Roman Křivan a Petr Juřička. Redaktorka udala smyšlené jméno partnera a barvitě líčí, že s ním má trápení od samého počátku čtyřletého soužití, ale v posledních čtyřech měsících se jeho agresivita stupňuje a dokonce, že ji i bije.

„Máte nějaké jizvy nebo něco podobného,“ vyzvídají policisté. S těmi se redaktorka pochlubit nemůže, a tak povzdychne, že má jen drobné oděrky a modřiny. Vidět je naštěstí nechtějí, ale při pohledu na její klepající se ruce a vibrující nohu usoudí, že je zralá pro psychiatra, evidentně spokojení, že přišla událost oznámit.

„I když vám dá jen pohlavek, musíte zajít k lékaři, ten to ještě dvě hodiny poté pozná. Dá vám lékařskou zprávu, se kterou sem zajdete,“ radí muži v uniformách. A už se chystají sepsat na údajného násilníka oznámení. Naštěstí zatím ještě pořád netuší, že je jen zkoušíme.

„My si ho sem pozveme, pokud by Vás napadl, okamžitě volejte,“ vysvětlují.

Redaktorce dokonce nabízejí i kontakt na krizové linky a azylový dům v Děčíně pro případ, že by potřebovala od partnera utéci.

Naopak týraná musí s pravdou ven. „Na nás si nepřijdete, já jsem byl už u třech případů, kdy jsme vykázali muže z bytu,“ tvrdí policista Křivan. Pochlubí se, že jedné ženě, které policie takto pomohla, se podařilo u soudu domoci toho, aby muž nesměl do společné domácnosti celý měsíc.

Oba policisté zcela jasně věděli, jak postupovat v případě, že přijde na oddělení týraný člověk. „Řídíme se přesně podle metodického pokynu a jsme na tyto věci i proškoleni. Nikdy bych takovou situaci nepodcenil a neposlal ženu domů,“ říká Křivan. Doplňuje, že není vůbec důležité, zda žena bydlí u partnera či naopak. Vždy policie vykáže toho, který druhého týrá.

ALICE KLAUBENSCHALKOVÁ
MICHAELA HLINKOVÁ