Najít práci válečným uprchlíkům se snaží společnými silami děčínská okresní hospodářská komora a úřad práce. Aby propojily uchazeče o práci a jejich možné budoucí zaměstnavatele, uspořádaly burzu práce. Na tu dorazilo přibližně 65 lidí z Ukrajiny a téměř desítka zaměstnavatelů.

„Když kolega na burzu odcházel, říkal jsem mu v nadsázce, ať přivede masérku. A když ji opravdu přivedl, navíc vysoce kvalifikovanou, nevěřil jsem vlastním očím,“ vzpomíná na začátky angažmá Ukrajinky ředitel Děčínské sportovní Igor Bayer. Právě v plaveckém areálu totiž žena, která má pro svou profesi třináct certifikátů, našla nové zaměstnání.

Když na Ukrajinu vtrhli okupanti z Ruska, přišla paní Adriana prakticky ze dne na den o práci. Hotel, ve kterém dříve pracovala, musel zavřít. Netrvalo to dlouho, a i do části okupované země u polských hranic začaly dopadat ruské rakety. Neváhala proto a vzala svou jedenáctiletou dceru a Ukrajinu opustila. Doma ale zůstala její sestra a 65letá matka. Právě od nich dostává nejčerstvější informace o dění ve své vlasti. I o tom, jak se při každém poplachu běží schovat do sklepa a čekají až skončí. V Děčíně bydlí na Starém Městě nedaleko požární zbrojnice. To v ní oživilo traumata z Ukrajiny. „Když začala houkat siréna, hledali jsme, kam se schovat. Celou noc jsem pak nespala,“ přibližuje nepříjemné zážitky. Na sever Čech se dostala díky svému příteli. Jeho příbuzní totiž v Děčíně už dvacet let žijí.

První den v práci se nesl především v duchu vyplňování nejrůznějších formulářů. Po podpisu pracovní smlouvy, vyplnění dokumentů pro finanční úřad nebo bezpečnostních poučení si prošla celý plavecký areál. „Vždycky, když ráno přijdete, sem zapíšete své jméno a přesný čas příchodu. Stejně při svém odchodu,“ ukazuje Adrianě Lankevyčové provozní plaveckého areálu Luděk Černý, jak bude začínat každý její pracovní den. Následuje cesta po dlouhých točitých schodech až do masérny, která se již brzy stane jejím královstvím.

Sportoviště za zimním stadionem v Děčíně.
Děčín plánuje koupi stadionu, mohla by zde vyrůst sportovní hala

Adriana nyní chodí na intenzivní kurzy češtiny, které pro uprchlíky zajistila hospodářská komora. „Nejtěžší je nyní získat dostatečnou slovní zásobu,“ dává si jasné úkoly pro příští dny. Spolu s ní tam chodí také další dvě nové zaměstnankyně aquaparku, které městská příspěvkovka oslovila na burze práce. Jedna z nich bude uklízečka, druhá v restauraci jako pomocná síla. I v jejich případě se jedná o kvalifikované lidi. Jedna z Ukrajinek před válkou provozovala obchod s dětským oblečením a je vystudovaná elektroinženýrka, druhá z nich právě teď vysokou školu studuje a díky distanční výuce studium přerušit nemusela.

V novém bydlišti se snaží najít náplň života i mimo práci nebo studium češtiny. S dcerou, která zde začala navštěvovat školu v Březové ulici na Starém Městě, tak například chodí na kurzy keramiky, které pro uprchlíky pořádá děčínská městská knihovna. Snaží se také poznávat okolí místa, kde nyní žije.