Do té doby nevídanou věc zažily v roce 1933 Děčín a Podmokly, tehdy ještě dvě samostatná města. Přes Labe vyrostl vedle toho stávajícího nový most. Jméno dostal po děčínském rodákovi Dr. M. Tyršovi. Jeho přesun na pilíře původního Alžbětina mostu trval 9. prosince 1933 necelý den.

Od roku 1855 do roku 1933, tedy téměř 80 let spojoval města Děčín a Podmokly řetězový most. Řetězový most císařovny Alžběty s kamennými portály byl ozdobou Labského údolí a ukázkou mostního stavitelství své doby. Vzrůstající požadavky automobilové dopravy a stav dřevěné mostní vozovky si však vyžádaly stavbu nového mostu.

Nový most byl vyprojektován jako obloukový most z oceli uložený na kamenných pilířích starého mostu. Již před devadesáti lety bylo vyrobení a postavení mostu zadáno ve veřejné soutěži. Tu vyhrála akciová společnost Škodovy závody v Plzni. Jednou z podmínek soutěže bylo co nejméně narušit spojení obou měst a lodní dopravy. Odborníci Škodových závodů proto vymysleli u nás dosud neprovedený postup výměny mostu. Na obou březích byly smontovány poloviny středního oblouku. Uprostřed řeky byla postavena pouze štíhlá pomocná bárka.

V děčínské nemocnici zahájili stavbu pavilonu pro matku a dítě.
V Děčíně začala stavba nové porodnice, vyjde na téměř půl miliardy

Montáž nového mostu byla zahájena začátkem března 1933. Škodovy závody použily speciální stavební jeřáby, tzv. Derricky, které zvedaly čtrnáctimetrové kusy o váze až 17,5 tuny. Tyto elektrické derricky spolu s pojezdovými portálovými jeřáby umožnily velmi rychlé provedení montážních prací.

Během tří měsíců bylo sestaveno a snýtováno celé střední pole o váze 900 tun. Nejvyšší části oblouku se montovaly ve výšce 30 metrů nad hladinou řeky. Patnáct metrů dlouhá část konstrukce vyčnívala bez opory nad řekou. Dělníci most nýtovali jak ručně vzduchovými kladivy, tak strojní nýtovačkou. Dodnes drží pohromadě Tyršův most na 70 tisíc nýtů.

V červnu byly obě poloviny středního pole na lešení hotovy, koncem měsíce pak byly posunuty do středu řečiště na pomocnou bárku. Převislý konec konstrukce byl podporován lešením postaveným na dvou pontonech. Konstrukce se posunovala po válečcích, které se valily mezi trojitými kolejnicemi po spodní části konstrukce. Most táhla dvě ruční stavební zdvihadla, přičemž přesný směr posunu a ponor lodi nepřetržitě kontroloval a řídil montážní inženýr. Obě lodi byly napuštěny vodou, ta byla postupně v průběhu posunu odčerpávána tak, jak přibýval tlak konstrukce. Trasa dlouhá 41 metrů byla překonána za necelé tři hodiny a to bez nejmenších problémů. Obě poloviny středního pole byly spojeny prozatímním kloubem. Na uvolněném lešení začali dělníci ihned montovat krajní pole a betonovou desku s dlažbou.

Stavba Tyršova mostu:

Zdroj: Youtube

V polovině září provedli technici zatěžkávací zkoušku a převedli dopravu ze starého řetězového mostu na most nový. Poté mohla začít demontáž starého mostu. Dělníci konstrukci a kamenné portály odstranili a upravili pilíře tak, aby mohly nést novou ocelovou konstrukci. Starý most byl definitivně uzavřen 9. prosince 1933 v 8 hodin ráno.

Nový železný most v délce 180 metrů a váze 2 400 tun byl hydraulickými pumpami nejprve zvednut a prostřednictvím speciálních svařovaných vahadel a traverz uložen na ocelové válce. Přesun mostu probíhal přesně podle harmonogramu, přestože práce ztěžoval silný šestnáctistupňový mráz. Přesto byl ve 12 hodin most v definitivní ose nad pilíři a mohl být spuštěn na ložiska. Celková délka posunu byla 19 metrů. Most byl za hojné účasti otevřen téhož dne odpoledne. V době dokončení stavby byl most největší v Československu.