S blížící se padesátkou musím především se svou energií začít šetřit. Po nelehkém rozvažování jsem se rozhodl, že požádám o uvolnění z funkce. To jste napsal ve veřejném prohlášení. Kdy přišel zlomový moment to zabalit?
Zvažoval jsem to vážně poslední tři roky, že nepůjde donekonečna vést dvě divadla, protože jsem celou dobu ředitelem i v Děčíně. V květnu minulého roku jsem se cítil totálně vyhořelý a měl pocit, že už to nepůjde dál. Rozhlédl jsem se a uviděl, že tu je spousta lidí, kteří by to mohli dělat po mně. Definitivně jsem se pak rozhodl v klidu o Vánocích na sklonku minulého roku.

V čele divadla skončíte po devíti letech. V jakém stavu jste ho tehdy přebíral?
No, byla to s prominutím díra po granátu. Bylo po krizi a divadlo bylo vyrabované. Nebyly tam ani odposlechy. Soubor neexistoval, byl rozprášen, respektive zbytky souboru existovaly ve Spolku Činoherák, ale to bylo vlastně takové punkové divadlo, které hrálo v Hraničáři. Činoherák neměl ekonoma. Prostě nemůžu ani říci, že bych začínal na zelené louce, byla to, jak už jsem řekl, díra po granátu, ale uprostřed zelené louky.

Před ústecký krajský soud dorazil v pondělí 4. března obžalovaný majitel společnosti WST Milos Schubert.
Kauza radary: Neměl jsem předem informace o začátku měření, řekl tajemník úřadu

Připomeňme koronavirové lockdowny. Je s podivem, že to divadla ustála.
Byl to úlet. Stálo mě to nejvíc energie za celý můj život. My jsme samozřejmě zkoušeli, streamovali, točili seriál, nahrávali písničky, točili klipy, natáčeli představení, dělali hromadu věcí, ale všechno se furt měnilo, spousta lidí onemocněla, stále se měnily plány. Bez podpory města a Ministerstva kultury bychom to pochopitelně nepřežili. Návrat zpátky do normálních kolejí byl extrémně obtížný, hlavně to znovu přivést diváky do divadla. Byla to nejtěžší zkouška mého života po pracovní stránce, řekl bych. Musíte si uvědomit, že já jsem šéfoval baráky dva – Činoherák a Městské divadlo v Děčíně. Co se motivace týče, sáhl jsem si na dno.

Na jakou proměnu jste nejvíce pyšný?
Že je to dneska plně funkční a moderní divadlo, že jsme zpátky v divadelní elitě, jezdíme na přední festivaly, získáváme nominace a ocenění a že se postupně z punkového divadla stává zase renomovaná a stabilní scéna.

Co si naopak vyčítáte?
Jediné, co mě opravdu trochu mrzí, je, že jsem neskončil o rok dříve. Vloni na podzim jsme křtili knihu k padesátinám divadla a měl premiéru film ke stejnému jubileu. Tam jsem to měl zapíchnout a bylo by to super.

Výměna manželek XVI. Tohoto dílu se účastnila rodina z Liberce.
Hříchy mládí či nevěra. Do Výměny manželek se přihlásila rodina z Děčína

Je divadlo z ekonomického pohledu stabilizované?
Činoherák je příspěvková organizace města Ústí nad Labem s vícezdrojovým financováním. Na provoz – budovu, energie a platy zaměstnanců dává příspěvek zřizovatel, tedy město. Každoročně město schvaluje svůj rozpočet a divadlo je jeho součástí. Musím říci, že město vychází divadlu maximálně vstříc, ale kdo ví, jestli to tak bude třeba i za pět let. Doufám, že ano. Významnou částku dostáváme od Ministerstva kultury, ta je určena na výrobu inscenací a umělecké honoráře, ale i ta se každý rok může měnit a také mění. Částka od Ústeckého kraje je víceméně stabilní, je určena na podporu produkcí a obecenstva v Ústeckém kraji. Ve skutečnosti ale já v prosinci nevím, kolik peněz bude mít divadlo v následujícím roce. Ano, tento rok je divadlo zabezpečeno, ale neumím říct, jak to bude příští rok. Předpokládám, že když nedojde k výrazným sociálním či jiným otřesům, bude situace divadla po finanční stránce stabilní i v následujících létech.

Končící ředitel Činoherního studia Ústí nad Labem Jiří Antonín Trnka."Tenhle obraz mám fakt rád," řekl končící ředitel Činoherního studia Ústí nad Labem Jiří Antonín Trnka během úterního krátkého focení.Zdroj: Deník/Jan Pechánek

Odcházíte napevno, nebo bude i nadále divadlo mít alespoň z části váš rukopis v podobě řadové funkce?
Tohle teď neumím predikovat. Chtěl jsem původně nějak pokračovat, ale momentálně to spíš cítím tak, že bude zdravé to utnout úplně. Uvidíme. Myslím, že bude dost záležet na novém vedení divadla. To především.

Tím se dostáváme k nové hlavě ústeckého divadla, která bude známá snad už příští měsíc. Máte svůj typ, který magistrátu předložíte?
Za mě by to byla žena, ředitelka. Každopádně by mělo jít o někoho mladšího, kdo to bude chtít dál posouvat a vylepšovat. Výběrové řízení je otevřené, může se přihlásit kdokoliv, kdo splní podmínky a cítí se na to. Já jsem přemluvil jednoho člověka, aby se do toho přihlásil. Tak uvidíme.

Ze života na Křesťanské základní škole Nativity.
Proč se u přijímaček daří nejlépe žákům děčínské základní školy Nativity?

Co nového šéfa čeká? Vy to musíte vědět nejlépe.
Nemyslím, že divadlo nějak zásadně tlačí bota. Nicméně příští sezónu odejde i umělecký šéf David Šiktanc, takže nový šéf musí mít jasno i s kým to bude dál dělat a jaká bude další umělecká koncepce divadla. To bude alfa i omega příštího úspěchu či neúspěchu.

Divadlem prošlo v minulosti mnoho hereckých ikon. Kdo je nyní pilířem? Na koho se dají takzvaně nalákat diváci?
Promiňte, já nemůžu být takhle nespravedlivý. To budu muset říct jednoho po druhém. Každý z našich herců má něco, i ti nejmladší, co právě přišli, i ti, co tam jsou desítky let. Řeknu jen, že Činoherák je značka. Nejen dneska. Byl jí téměř od počátku. Je to líheň obrovských talentů. A myslím, že je to divadlo s nadprůměrnou kvalitou v rámci naší země.

Až se za vámi dveře divadla zavřou naposledy, kam půjdete? Máte nějaký rest z minulosti, který chcete dotáhnout do konce?
Mám spoustu záležitostí, na které jsem léta neměl čas. Především chci zpracovat maminčiny deníky do podoby knihy. Ona skvěle psala, je to moc zábavné vyprávění. Například tohle mám v plánu. A pak ještě asi tisíc dalších věcí.

Mohlo by vás také zajímat: Zámecký rybník v Děčíně už musí opravit, náklady stouply na více než trojnásobek

Zdroj: Deník/Alexandr Vanžura