První zmínka o obci pochází z roku 1552, počátky osídlení jsou ovšem spojeny s nálezy zbytků sklářských hutí, které mohou pocházet již ze začátku 15. století a jednalo by se tak o nejstarší hutě v Čechách.V pozdější době zde jako v celém Šluknovském výběžku převládla textilní výroba a s ní i profese přadláků, tkalců a běličů. V 19. století se rod Kinských zasloužil o vznik mnoha vyhlídek a loveckých a turistických stezek ve skalách. Většina z nich se zachovala do dnešní doby. Okolí Doubice, místní obyvatelé je označují jako „mozkové lázně", nabízí bezpočet vycházek do krásných lesů v CHKO Lužické hory i v Národním parku České Švýcarsko.
Koberec lesů a skal je rozložen západně od obce, desítky kilometrů přes hranici s Německem až k Labi a skýtá jedno z přírodně nejcennějších území střední Evropy.
Nejkrásnější pohled na obec je buď z Karlovy výšiny (586 m, východně od obce) nebo z čedičového vrchu Spravedlnost (533 m, JV od obce). Ke klenotům lidové architektury severních Čech patří jednoznačně i místní podstávkové domy a chalupy. Asi čtyři kilometry od Doubice jsou úzké schody. Jedná se o romantické skalní průchody s rekonstruovanými žebříky při cestě na Tokáň (3 dřevěné chaty alpského stylu uprostřed lesů v národním parku).
Autor: Dana Štefáčková
