Správa se tak chce vyhnout vzniku holin o rozloze desítek hektarů. Proti dřevokaznému hmyzu bude zasahovat pouze v nárazníkovém pásmu na okraji Českého Švýcarska, aby se nešířil na porosty jiných majitelů.
Brouk se začal hromadně šířit loni, kdy napadl tisíce stromů. Jeho expanze dosáhla takové rychlosti, že lesníci už nestačili napadané dřeviny kácet a odvážet z lesa. I proto se správa parku rozhodla, že souše ponechá v lese.
„Loni jsme se snažili postup kůrovce zastavit důslednými těžbami a asanací dřeva, v daných klimatických podmínkách však postup nebyl dostatečně účinný a vedl ke vzniku rozsáhlých holin. To v podmínkách národního parku není žádoucí,“ vysvětlil ředitel odboru péče o ekosystémy správy parku Jan Drozd. Při loňském hromadném kácení vznikla největší jednolitá holina u Mezní Louky nad Hřenskem, má přibližně 35 hektarů, což odpovídá rozloze přibližně 70 fotbalových hřišť.
Správa parku předpokládá, že samovolná obnova lesa je možná snáze pod suchými stojícími stromy, kde je vhodnější mikroklima. „Právě tak souše poskytnou životní prostor pestré škále druhů a v konečném důsledku také veškeré živiny zůstanou v lese. Očekávaný další vývoj lesa bude do značné míry odpovídat lokalitě v Jetřichovicích, kterou zasáhl v roce 2006 požár,“ připomněl mluvčí správy parku Tomáš Salov místo, které se už několik let po řádění ohně zazelenalo. Dnes v něm vyrůstá mladý smíšený les, který dosahuje do výšky přibližně deseti metrů.
Pro rozhodnutí správy národního parku má pochopení i starosta Krásné Lípy Jan Kolář. „V rámci správního řízení jsme pouze vznesli námitku týkající se zvýšeného požárního nebezpečí spojeného s velkým množstvím suchého dřeva v lesích. Tu ale správa vypořádala na základě posudku,“ uvedl Kolář.
Necelých 80 kilometrů čtverečních národního parku je nyní rozděleno podle intenzity těžby do tří sektorů a nárazníkové zóny. Ta má průměrnou šířku 500 metrů a má zabránit šíření kůrovce do lesů okolních majitelů. Tedy především do státních a obecních lesů.
Postupuje rychle
Šíře pásma není zvolena náhodně, kůrovec totiž při jednom rojení postoupí právě o přibližně půl kilometru, pokud mu nepomůže silný vítr, který jej vzhledem k jeho nepatrné váze může zanést i dál.
„Ve vnitřních částech národního parku v oblasti Hřenska a na Jetřichovicku budou lesnické zásahy prováděny už pouze z bezpečnostních důvodů, zejména tedy v okolí turistických cest a dalších komunikací, kde by rozpadající se souše mohly ohrozit provoz nebo návštěvníky,“ sdělil mluvčí správy parku Tomáš Salov.
V severní části národního parku, tedy v oblasti Brtníků a Krásné Lípy, se lýkožrout v současnosti vyskytuje jen na menších místech, proto zde bude správa zasahovat a snažit se utlumit jeho postup. „Ovšem s vyloučením intenzivních technologií, velikost případných holin je omezena na maximálně jeden hektar,“ doplnil Salov.
