V minulosti v sídle EP v Bruselu absolvoval stáž, nyní je jedním z nejmladších kandidátů. „Pozitivně mě překvapila kultivovanost tamních politických skupin. Čekal jsem, že bude existovat osobní nevraživost podle euroskepticismu či programových priorit, ale nic takového jsem nezaznamenal. Negativně mě překvapila naprostá netransparence, a to nejen jednotlivých europoslanců, ale i instituce jako celku. To bych chtěl změnit,“ říká Blažej.

V Ústeckém kraji se o křeslo europoslance uchází 63 lidí, kteří figurují v 25 politických stranách nebo hnutích. Mezi favority se řadí hnutí ANO, které v roce 2014 uspělo s více než 20 % získaných hlasů. „Kandidátku pro letošní volby jsme sestavovali z návrhů, které vzešly z krajů po celé republice. Ústecký kraj bude zastupovat na 9. místě Kamila Bláhová, u níž jsme reflektovali její úspěšné starostování v Litvínově i zkušenosti ze zahraničí. Kromě jiného je i dobře jazykově vybavená,“ vysvětluje manažer hnutí ANO Jan Richter.

Bláhová v minulosti pracovala v generálním sekretariátu Rady EU. „Tahle zkušenost mi dala obrovský nadhled. Umím definovat jako starostka skutečné potřeby občanů a propojit je s dalšími vrstvami politiky až do EU,“ připomíná Bláhová, jež by se chtěla zaměřit zejména na restrukturalizaci regionů postižených těžbou i na dvojí kvalitu potravin.

Hlas má velkou váhu

Jediným zástupcem v EP, který pochází z Ústeckého kraje, je europoslanec a teplický zastupitel Jaromír Kohlíček (KSČM). Ten v roce 2016 nahradil v bruselském křesle náhle zesnulého Miloslava Ransdorfa. „Předpokládá se relativně nízká účast, takže hlas občana bude mít daleko větší váhu než u jiných voleb. Většina našich zákonů se dělá v EP, je tedy důležité, aby tam byl někdo, kdo se s ostatními domluví a je tak schopný pro republiku něčeho dosáhnout,“ uvádí Kohlíček, který kandiduje až na 17. místě. „Jdu do voleb vždycky, abych zvítězil. Věřím, že budeme mít několik mandátů a že já to tam přeskáču,“ míní Kohlíček.

Nerovné podmínky

Pomyslné bronzové místo v roce 2014 brali sociální demokraté. Za kraj za ně kandiduje ze sedmého místa starosta Rané na Lounsku Jaroslav Veselý. „Pan Veselý je člověk zkušený, s rozhledem, se vztahem ke zdejšímu regionu i velmi dobře jazykově vybaven,“ popisuje kandidáta krajský předseda ČSSD Miroslav Andrt.

Veselý v minulosti působil jako velvyslanec pro Indonésii, Papuu Novou Guineu a Brunej. „Už se nemohu dívat na to, jak naši zemědělci a obyvatelé trpí kvůli nerovnoprávným podmínkám v celé EU. Soustředil bych se na celý severočeský region,“ předesílá Veselý, který by se chtěl zaměřit rovněž na dvojí kvalitu potravin i na postavení lidí v EU.

Stejně jako v minulých volbách se i letos očekává nízká volební účast. V Ústeckém kraji dosáhla v roce 2014 pouhých 13 %. „Veřejné mínění o EU je ve velmi špatném stavu. Naprostá většina naší populace si pod volbami do EP nepředstaví nic takového, co by je zvedlo ze židle, aby šli volit. Politikům se ani moc nedaří vysvětlovat, že by měli jít volit, některým z nich však nižší volební účast vyhovuje. Navíc tam, kde jsou lidé podprůměrně vzdělaní, tak zájem o věci veřejné klesá,“ líčí politolog z ústecké univerzity Lukáš Novotný.

Volby do EP se uskuteční 24. a 25. května. Češi budou vybírat 21 poslanců, volí se poměrným systémem. Strana tak musí získat minimálně 5 % hlasů, aby jí křeslo v parlamentu připadlo. „Rozdíl mezi volbami do EP a těmi ostatními je v tom, že výsledky se mohou zveřejnit až po uzavření volebních místností v posledním členském státu EU,“ doplňuje za ČSÚ mluvčí Tomáš Chrámecký.

Volby do EP
∙ Volby do Evropského parlamentu 2019 se budou konat od 23. do 26. května.
∙ Nově zvolený Evropský parlament by měl mít stávajících 751 křesel, Česká republika v něm má mít stejně jako dosud 21 zástupců.
∙ V České republice kandiduje rekordní počet politických stran a hnutí. Dohromady jich je 39. Z Ústeckého kraje o post europoslance usiluje celkem 63 lidí.
∙ Při předchozích volbách do EP před pěti lety dosáhla volební účast v ČR 18,2 %. V Ústeckém kraji to bylo pouhých 13 % a volby tady tehdy dopadly následovně:
1. ANO 20,29 %
2. KSČM 15,74 %
3. ČSSD 13,55 %
4. TOP 09 a STAN 11,66 %
5. ODS 7,13 %
6. Piráti 4,85 %
7. Strana svobodných občanů 4,74 %
8. Úsvit 4,12 %
Zdroj: Wikipedie, volby.cz