Když se osmadvacetiletá Michaela přestěhovala do Šluknovského výběžku, nenašla zubního lékaře, jenž by ji přijal mezi své pacienty. Musela dojíždět do Děčína, varnsdorfský lékař ji ošetřil jedině v akutních případech. Situace je ve výběžku stále stejná a podle šéfa okresní stomatologické komory Petra Bartla bude hůř.

„Polovina je tu důchodců, kdyby ukončili praxi, nastane kolaps,“ poznamenal Bártl. Sám má zubní ordinaci ve Varnsdorfu.

„Dělal jsem si průzkum mezi kolegy a vím, že nové pacienty nepřijímají výjimečně, maximálně přiberou děti svých stávajících pacientů,“ řekl Bartl.
Na vině toho, že je nedostatek zubních lékařů jsou, jak jinak, peníze. Studium zubního lékařství je podle Bartla nejdražším oborem v medicíně. Budoucí stomatologové se totiž musí na něčem učit, třeba vrtat zuby.

„Školy nemají dostatek pomůcek a studenti si je často musí hradit sami, taková pomůcka vyjde i na několik tisíc korun a pokud student práci zkazí, musí si za své pořídit novou,“ vysvětlil Bartl. Dodal, že za osm let vlády sociální demokracie komora stomatologů požadovala, aby stát na studium více přispíval, ale nic se nestalo.

Šluknovský výběžek mladé lékaře neláká, zřejmě jim nemá co nabídnout. „I v Praze jsou volné ordinace za pár korun, mladý člověk raději zůstane tam či v jiném velkém městě. Sem na sever se vrací snad jen děti lékařů,“ posteskl si Bartl.

Syn děčínského praktického lékaře Tomáše Miliče Lukáš stomatologii vystudovat. Je jedním ze dvou lékařů, kteří na Děčínsku ještě přibírají pacienty. „Studium není samozřejmě levnou záležitostí, ale nebylo to pro nás nijak tragické. Bral jsem to jako investici do synovy budoucnosti,“ řekl Tomáš Milič. Jeho syn Lukáš ordinuje v České Kamenice. Malé město si vybral téměř z donucení.

„V době, kdy jsem zakládal praxi, bylo v Děčíně dostatek stomatologů a pojišťovny s dalšími nechtěly uzavírat smlouvy,“ vysvětlil svůj odchod do malého města. Do Děčína by se sice rád vrátil, ale na nedostatek práce si nestěžuje. „Jezdí za mnou pacienti i z Děčína,“ poznamenal.

Lukáš Milič potvrdil slova šéfa okresní komory Bartla, že studium je skutečně finančně náročné jak pro stát, tak i pro studenty. Dříve prý školy studium financovaly i z peněz za zahraniční studenty, jak je to dnes Milič neví. „Navíc školy mají omezenou kapacitu, pokud vím, tak je i nedostatek těch, kteří by budoucí lékaře vyučovali,“ řekl Lukáš Milič.

Děčínský okres, ač je příhraničním, nezaznamenal ani masovou turistiku německých sousedů za levnějšími službami českých stomatologů.

„Občas se některý pacient objeví. Ale to víte, sousedíme s bývalým východním Německem a tak jsou lidé chudší, než ti západní Němci,“ řekla zubní lékařka z Dolní Poustevny Hana Steinbachová. Obdobnou zkušenost mají i zubaři v Děčíně. „Ročně neošetřím víc jak deset Němců,“ řekl zubař Ivo Keil.
V současné době je na Děčínsku třiasedmdesát zubních lékařů. Počet obyvatel je 134 tisíc. Na každé dva až dva a půl tisíce pacientů by měl připadat jeden zubní lékař.