Před 70 lety spustili komunisté největší hromadné zatýkání v poválečné době. Během jediné noci svezli do koncentračních táborů téměř 2 400 řeholníků a zlikvidovali přes dvě stovky řeholních domů. Desítky příslušníků SNB a Státní bezpečnosti vtrhly v noci ze 13. na 14. dubna 1950 při Akci K také na jezuitskou školu v Děčíně.

Právě jezuitské internáty byly centrem největšího zájmu tehdejší totalitní moci, spolu se salesiánskými školami. V Děčíně v té době úspěšně fungovala řádová vysoká škola. „V posledním školním roce jeho existence zde působilo osm profesorů, dva kněží pro duchovní správu bratrů, sedm dalších členů řádu a 37 studentů. Ti všichni byli v noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadeni asi 70 příslušníky StB. Pod namířenými samopaly a kulomety byli všichni obyvatelé institutu zatčeni,“ uvedl děčínský historik Milan Rosenkranc, který na počátku 90. let zpracoval ze vzpomínek provinciála Tovaryšstva Ježíšova země České Jana Pavlíka článek o osudu děčínské jezuitské školy.

Komunisté odvezli řeholníky do koncentračního tábora v jezuitské koleji a gymnáziu v Bohosudově na Teplicku. Rektor školy skončil v táboře se zvlášť přísným režimem v Želivi u Humpolce. V budově Filosofického institutu Tovaryšstva Ježíšova se usídlila policie, je zde dodnes.

Tovaryšstvo Ježíšovo působilo v Děčíně teprve od roku 1926, kdy postavilo v Chrástu naproti Thunské kapli exerciční dům, který měl sloužit celé litoměřické diecézi, ale nikdy nebyl dostavěn. Dnes je v této budově hotel. O sedm let později pak jezuité dokončili v Kaštanové ulici vedle kostela sv. Václava a Blažeje novou budovu, která sloužila jako noviciát.

Rok po dokončení doplnili německé novice i ti čeští, kteří měli doposud sídlo na Velehradě. Pro velký počet se pak celý noviciát v roce 1935 přestěhoval do Benešova u Prahy a v budově v Kaštanové ulici vznikl konvikt pro studenty děčínského gymnázia, který existoval až do roku 1939. Po válce se do tohoto domu přestěhoval z Brna Filosofický institut Tovaryšstva Ježíšova, kde se učili studenti z Čech i ze Slovenska. „Přednášela se zde například logika, noetika, ontologie, etika, estetika, dějiny filozofie, ale také psychologie, fyzika či rétorika,“ přiblížil tehdejší výuku Milan Rosenkranc.

Řada studentů děčínského Filosofického institutu později působila ve vysokých funkcích. Byl mezi nimi například biskup Pavel Hnilica působící v Římě nebo profesor dějin filosofie na Sophia University v Japonsku Ludvík Ambruster. Filosofický institut sídlil v Kaštanové ulici až do obsazení komunistickými bezpečnostními jednotkami v dubnu 1950.

Na hromadné obsazení klášterů a zabavení jejich majetků se komunisté připravovali řadu měsíců. „Od jara 1949 se pak církevní komise ÚV KSČ pod vedením Alexeje Čepičky začala zabývat problematikou řeholníků a řeholnic intenzivněji. Považovala je za opěrné body Vatikánu, tedy za úhlavní nepřátele lidově demokratického zřízení,“ popsal ředitel Mezinárodního centra duchovní obnovy v bývalém františkánském klášteře v Hejnicích Jan Heinzl.

Jezuité se do Děčína vrátili až před 12 lety, kdy v Křešicích otevřeli ŽŠ Nativity.