Od hranic s Německem je doposud nejbližší takové přístaviště v Ústí nad Labem, tedy více než 40 kilometrů od „čáry“. Nemožnost uvázat loď přitom v tomto regionu výrazně brzdí rozvoj rekreační plavby.

Petr Felix Chudoba sjel na malé lodi velkou část evropských řek, plavby si užíval i na kanálech. „Město na řece, nota bene šífácké město, bez můstku pro malá plavidla byla především strašná ostuda pro to město. A takové nevyřčené sdělení: my tady o vaše peníze nestojíme,“ říká zkušený plavec a autor televizních magazínů o rekreační plavbě.

Jako velký nedostatek vnímá dosud chybějící molo i severočeský kapitán malého plavidla Michael Johanides. „Třeba pro mě je cesta proti proudu v současném stavu neřešitelná, když umím vůči vodě tak 12 kilometrů za hodinu. Ještě bych uvítal vývaziště ve Hřensku a pak někde mezi Děčínem a Ústím, třeba poblíž přívozu ve Velkém Březně,“ popisuje současné problémy rekreační plavby na Labi Johanides. Malé lodě tak do Děčína nyní jezdí jen zcela výjimečně. Pokud připlují, městem jen projedou. To by se ale mělo ještě letos změnit.

Šífácké učiliště v Děčíně může konečně naplno využívat dílenskou loď.
Jediná v Česku. Mladí šífáci v Děčíně mají cvičnou loď

Nové přístaviště vyroste během následujících měsíců u nábřežní zdi pod městskou knihovnou v centru Děčína, stavební náklady by měly dosáhnout necelých 24 milionů korun. Samotný projekt byl hotový už před lety, stavbu ale brzdilo získání nejrůznějších povolení. Po překonání všech peripetií se do stavby Ředitelství vodních cest (ŘVC) pustilo až letos. „Přístaviště v Děčíně bude tvořit 36 metrů dlouhé betonové plovoucí molo s dřevěnou palubou svisle vedené v celém rozsahu hladin až po nejvyšší povodně pomocí tří ocelových daleb, z nichž dvě již v místě přístaviště u nábřežní zdi jsou,“ přibližuje vznikající přístaviště mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Majitele malých plavidel trápí ale i další problémy kromě toho, že nemají kde uvázat svou loď. „K úplné spokojenosti chybí i další infrastruktura - čerpací stanice na palivo je jediná v Píšťanech, odčerpávání odpadních vod není na Labi dokonce vůbec nikde, přestože jejich jímání přímo nařizuje zákon,“ zmiňuje další těžkosti Johanides. Podle jeho názoru je servisní středisko, které plánuje ŘVC v Roudnici nad Labem, nedostatečné.

Peníze. Ilustrační foto.
Kraj prodává rumburskou polikliniku i Podhájí. Dražby začnou v srpnu

Další novinku připravilo ŘVC u Hřenska. Je určena pro velké lodě plavící se po Labi. Dalby stojící jen několik stovek metrů pod Hřenskem, které slouží k uvazování nákladních i osobních hotelových lodí, totiž nechalo zvýšit o téměř pět metrů. „Tyto dalby umožní ochranu až čtyř plavidel o rozměrech 137 x 11,5 metru, což jsou největší lodě běžně plující po Labi mezi Českou republikou a Německem, i za nejvyšších povodní, jako byly v roce 2002,“ vysvětlil ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

Hřenské dalby jsou pro plavbu velmi důležité, jsou totiž posledním místem, kde se mohou v případě povodní bezpečně vyvázat. Dalším takovým místem je zimní přístav v Děčíně, toho by ale nemusely lodě vždy dosáhnout. Za běžné situace využívá daleb remorkér Beskydy, jenž si u nich navazuje lodě, které následně protahuje náročným úsekem do Ústí nad Labem.