Tři roky nestačily Ředitelství vodních cest (ŘVC) na to, aby dodalo ministerstvu životního prostředí všechny dokumenty, které podle zákona potřebovalo k posouzení vlivu výstavby jezu pod Děčínem na životní prostředí. Podle mluvčího ŘVC Jana Bukovského ale nemohl správce českých vodních cest postupovat jinak. „Jedná se o důsledek nestanovení kompenzačních opatření a chybějícího návazného schválení Koncepce vodní dopravy vládou, jež jsou třeba pro dopracování dokumentace EIA na Plavební stupeň Děčín a její opětovné předložení k posuzování,“ uvedl mluvčí.

Podle jeho slov je nyní míč na straně ministerstva, které musí stanovit kompenzační opatření za poškození životního prostředí stavbou jezu. O těch už dříve správa národního parku řekla, že je není možné provést. Úvahy o tom, že by bylo možné kompenzovat škody na území cizího státu, pak utnula Evropská komise.

„Jakmile ministerstvo stanoví opatření za vlivy a vláda rozhodne o koncepci, můžeme je zapracovat do dokumentace EIA a předložit ji ministerstvu k novému posouzení,“ doplnil Jan Bukovský.

S EIA se tak bude začínat od samého začátku, posouzení přitom může trvat mnoho let. Posuzování vlivů totiž odstartovalo předložením záměru už v roce 2005. Následovalo projednání tří dokumentací EIA, z nichž ani jedno nebylo úspěšné.

„Dosud předložené podklady však nenaplnily požadavky stanovené zákony a nebylo na jejich základě možné provést hodnocení velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí,“ sdělil ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP Evžen Doležal v rozhodnutí o ukončení posuzování.

Vlekoucí se EIA má vliv také na náklady spojené s přípravou stavby. Ty doposud podle Nejvyššího kontrolního úřadu stály 625 milionů, aniž se koplo do země. Celá stavba má podle současných předpokladů přijít na více než pět miliard korun.

Na jez se čeká řadu let

O stavbě jezu na Labi pod Děčínem, který má zlepšit plavební podmínky na kritickém úseku pod ústeckým Střekovem, se uvažuje dlouhé desítky let. Po celou dobu má také řadu kritiků, mezi které se řadí například ekologické hnutí Děti Země. „Jez u Děčína je ryzí antiekologickou stavbou bez dopravního efektu, neboť by nevratně zničila přírodně cenné údolí Labe a přesun nákladů z dálnic by nebyl významný,“ připomněl předseda hnutí Miroslav Patrik.

Problémem plavebního stupně je také situace níže po proudu v Německu. Tam totiž doposud nezačaly úpravy, které by zajistily stejnou plavební hloubku, která by byla nad případným jezem. Mezi jeho zastánce patří především rejdaři. „Všude ve světě platí ekologie vodní dopravy, jenom v ČR ne. Takže musíme mít kromě sektorové strategie schválenou také koncepci. Jsme papežštější než papež,“ řekl před časem Deníku spolumajitel největšího českého rejdařství EVD Lukáš Hradský.