Při stavbě nové haly děčínských kovohutí se podařilo nalézt lidské kostry již několikrát. K zatím poslednímu nálezu, který se podařil v závěru minulého týdne, vyrazili také policisté. Stejně jako ke všem podobným nálezům.

„K nálezu byli vysláni policisté z obvodního oddělení Podmokly. S největší pravděpodobností se ale jedná o starší kosterní pozůstatky," uvedla policejní mluvčí Petra Trypesová.

Pro archeology a historiky není nález kosterních pozůstatků žádným překvapením. Překvapivé by spíše bylo, pokud by se v této lokalitě žádné nenašly. Na tomto místě totiž ještě před několika desítkami let fungoval poměrně velký hřbitov, na který byli pohřbíváni relativně dlouho 
i lidé ze sousedních Podmokel. Ty dlouho totiž patřily pod rozběleskou farnost a v Podmoklech byl pouze tak zvaný filiální kostel.

„Hřbitov v Rozbělesích fungoval od středověku až do 50. let 20. století," říká děčínský archivář a historik Otto Chmelík.

Postupně v okolí kostela svatého Václava a přilehlého hřbitova vyrostl tovární areál. To se mu stalo také osudným, postupně na místě bývalého hřbitova vyrostly provozy děčínských kovohutí. Ty také staví novou halu, pod kterou byly nalezeny ostatky dalších desítek lidí.

Kolik lidí ale bylo na rozběleském hřbitově pohřbeno, není možné přesně určit. Po staletí se na něm pohřbívalo do tak zvaných šachtových hrobů. To znamená, že postupně byla těla ukládána na sebe.

U rozběleského hřbitova byl také od roku 1891 židovský hřbitov, který byl po válce, stejně jako ostatní hroby 
v Rozbělesích, přesunut na centrální hřbitov.

Vzhledem k následným stavebním pracím na místě bývalého rozběleského hřbitova je ale poněkud složitější určit, z jaké doby jednotlivé kostry pochází. Po válce bylo totiž toto místo doslova přeoráno, a tak jsou jednotlivé vrstvy přeházené. Může se tak velmi snadno stát, že blíže povrchu budou kosti staré několik staletí, naopak ty z přelomu 19. a 20. století mohou být relativně hluboko.
O místo se také zajímají archeologové.

„Na stavbě provádí archeologický dozor Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě," říká archeolog zabývající se archeologickým dozorem Michal Kukla.

Přístup investora, který má v podobných případech povinnost přizvat archeology, jako je to v případě stavby nové výrobní haly v kovohutích, ale není pravidlem. Řada investorů se snaží podobné nálezy raději utajit a kosterní pozůstatky opět nechá zahrabat bez řádné dokumentace. Obávají se totiž zdržení stavby, případně vyšších nákladů.

Problematické ale je také další nakládání s takto nalezenými kosterními pozůstatky.

„Pokud se jedná o kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova, nemusí se s nimi nakládat stejně jako kdyby byly odhalené na fungujícím hřbitově," popisuje paradoxní situaci Michal Kukla.

Před časem Děčín pohřeb velmi starých kosterních pozůstatků zažil.

Ostatky obyvatel Děčína ležely v zemi od 13. století, kdy 
na dnešní Mariánské louce vzniklo původní město. O sto let později jeho obyvatele vyhnaly časté povodně a vzniklo nové město položené výše nad řekou. Hřbitov ale na svém místě zůstal. Odkrýt se jej podařilo až v polovině 80. let minulého století, kdy zde probíhal rozsáhlý archeologický výzkum. Ostatky byly následně převezeny do Prahy do antropologického ústavu.

Znovu pohřbeny byly v roce 2013 na hřbitově na Folknářích. Letos pak hromadný hrob dostal i důstojný památník v podobě latinského kříže, který může zároveň sloužit také jako lavička.